Citujte jako: AMČR: Záznam C-201016425A [cit. 2024-11-24]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-201016425A.
C-201016425AVimperk (Prachatice ) Durdík, Tomáš
Poslední změna: 2024-07-18
| Hlavní typ: | |
|---|---|
| Vedlejší typ: | |
| Uložení nálezů: | Archaia Praha. |
| Lokalizace/okolnosti: | Horní zámek (původní hrad) a Dolní zámek ve Vimperku. Podnět: stavební úpravy. |
| Poznámka: | Předstihový archeologický výzkum na hradě, dnes zámku, ve Vimperku v roce 2009 a 2010 v souvislosti s jeho přestavbou na Environmentální školící centrum Správou NP a CHKO Šumava. V suterénních prostorách Horního zámku (původního hradu) byly v souvislosti s úpravami objektu vyklízeny prostory. Ve všech byly odstraněny recentní a subrecentní konstrukce a nečistoty na úroveň dlažby. Pouze v prostoru rizalitu na jižní straně zámku byla nedopatřením vytěžena část zásypů z doby stavby s velkým množstvím kvalitního archeologického materiálu z konce středověku a počátku novověku. Historické terény byly částečně postiženy i v místnosti před ním, odkud též pocházejí zejména raně novověké nálezy. V rámci třetí etapy výzkumu v roce 2009 byly zkoumány terénní poměry terasy při JV straně dolního zámku, kde byla na původním svahu zjištěna pozdně středověká vrstva z doby předcházející stavbu zámku v 16. století. Ten byl od počátku ve zkoumaném místě vybaven rozměrným záchodovým rizalitem, v mladší fázi půdorysně zmenšeným. V prostoru SZ části zadního nádvoří horního hradu byla snímána masivní navážka z doby po požáru v roce 1859 a zkoumána malá část starších svahovin na skalním povrchu před SZ stranou Vlčkovy věže. Mimo jiné zde bylo zjištěno, že tato věž vznikla současně s navazující palácovou stěnou. Na nejvyšší terase prvého nádvoří horního zámku byly odkryty základy čtverhranného bergfritu, na nějž navazovalo severozápadní křídlo vnitřního hradu, které dosahovalo až k Vlčkově věži. V prostoru před ní byla odkryta další část jeho zdiva, příslušející dvěma místnostem, které bylo i archeologicky spolehlivě datováno do doby okolo poloviny 13. století. Severozápadní křídlo pak do dnešní zkrácené a širší podoby formoval další složitější středověký a raně novověký stavební vývoj. Výzkum též významně přispěl k poznání podoby zaniklého částečně podsklepeného příčného palácového křídla, vystupujícího z vnitřního hradu vnějším opevněním, které bylo upravováno ještě v renesanci. Dnešní rozsáhlé nivelizované zadní nádvoří před Vlčkovou věží je novotvarem až z doby po požáru zámku v roce 1857. Jeho vznik umožnilo zboření sýpky vystavěné v zaniklé části severozápadního raně gotického palácového křídla koncem 17. století a mohutná navážka (o mocnosti cca 3 m) v prostoru před ní. V tomto prostoru bylo v úplnosti odkryto schodiště vedoucí k výpadní brance v západní vnější hradbě. Brána v severní vnější hradbě byla do hradby proražena dodatečně a posléze ještě modifikována. V suterénu jižního pozdně gotického paláce byl zjištěn pilíř nejspíše náležející původnímu, od provedeného pak odlišnému záměru řešení interiéru křídla. Druhá sezona výzkumu v červnu až srpnu 2010 přinesla množství nových poznatků k podobě a vývoji tohoto objektu. Mezi nejvýznamnější patří upřesnění podoby a vývoje velké příčné stavby v SZ části hradu, která měla původně boční stěny nejspíše hrázděné. Množství kvalitních nálezů z tohoto objektu (mezi nimiž se vyskytla i unikátní praková kamenná koule) dovolilo celou doposud nedatovanou stavební fázi klást do druhé poloviny 13. století. Datovat se podařilo i v roce 2009 zjištěný čtverhranný bergfrit na nejvyšším místě staveniště, který vznikl v rámci úprav v době okolo roku 1400, nepochybně jako náhrada za starší destrukcí postižený objekt. Zkoumána byla i část navazující hradby a stěny paláce. Potvrzeno bylo i to, že dnešní SZ parkán nebyl komunikačním a patrně ani nijak využívaným prostorem. V případě velkého jižního pozdně gotického paláce byla potvrzena skutečnost, že jeho stavba započala jako podélný dvoutrakt a zřejmě ještě v průběhu realizace byla změněna na příčný trojtrakt. V terase jižního křídla dolního zámku byla v základovém vkopu tohoto křídla nalezena celá nádoba, uložená sem v době stavby zřejmě jako součást pověrečných stavebních praktik. V rámci podzimní etapy výzkumu byly na horním zámku dokončeny rozpracované sondy v prostoru bývalého zadního dvorku za Vlčkovou věží, kde byla především zkoumána částečně hrázděná budova z 13. století. V dokončené sondě v JV koutu druhého nádvoří byla v téměř zcela zničené situaci zjištěna zeď doposud neznámé pozdně gotické budovy a podlaha raně gotického paláce. Drobné sondy do podlah prvého patra severního křídla přispěly k určení rozsahu zde stojící pozdně gotické budovy. Maloplošné sondy do podlah prvého patra jižního křídla dolního zámku výrazně ozřejmily vývoj a podobu této renesanční stavby. |
pozitivní 22-34-17
49.054558 : 13.771839
zlomek keramiky –keramika (xxx)zlomek kosti –kost zvířecí (xxx)amorfní zlomek/předmět –dřevo (3)amorfní zlomek/předmět –kov barevný (xx)amorfní zlomek/předmět –sklo (xxx)amorfní zlomek/předmět –železo (xxx)architektonický článek –kámen stavební (x; koule)uhlíky/popel (xxx)mince –kov barevný (x)