Citujte jako: Archeologický informační systém České republiky: Záznam C-201123150A [cit. 2025-12-16]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-201123150A
C-201123150ASyřenov (Semily ) Prostředník, Jan
Poslední změna: 2024-07-18
| Hlavní typ: | |
|---|---|
| Lokalizace/okolnosti: | Hrad Kumburk (NKP č. rejstříku 22941/6-2798), nadmořská výška 642 m. ZAV v souvislosti se statickým zajištěním parkánové hradby. |
| Poznámka: | V termínu od 9. do 12. září 2008 proběhl záchranný archeologický výzkum na hradě Kumburku (k. ú. Syřenov, okr. Semily). Jde o kulturní památku zapsanou ve státním seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem rejstříku 22941/6-2798. Záchranný výzkum se zaměřil na jižní okruh parkánové hradby, která obkružuje hradní jádro. V úseku dlouhém cca 20 m západně od okrouhlé věže bylo zdivo parkánové zdi značně rozvolněné, nacházela se zde řada kaveren. Z tohoto důvodu bylo nutné provést statické zajištění koruny i obou líců zdiva (stavební práce provedlo Sdružení pro záchranu hradu Kumburku pod vedením stavitele Tomáše Šimůnka). Hrad Kumburk byl založen na stejnojmenném vrchu s nadmořskou výškou 642 m. Nachází se cca 7 km JV od Lomnice nad Popelkou a 5 km vzdušnou čarou západně od Nové Paky. Tyčí se nad jičínskou kotlinou, kterou spolu s Táborskou a Novopackou vrchovinou uzavírají na východním a severovýchodním okraji. Záchranný archeologický výzkum, který proběhl v roce 2008 v souvislosti se statickým zajištěním jižní parkánové hradby u okrouhlé věže, ověřil stratigrafickou situaci v řešeném prostoru. Vedle pochozí úrovně recentního (resp. subrecentního stáří) byla nalezena mohutná uloženina, kterou tvořila destruovaná hmota zdiva parkánové hradby a výše položené zástavby hradního jádra. Tento zánikový horizont lze datovat nejdříve do závěru 16. resp. průběhu 17. stol. Výzkumem nebyly ověřeny počátky stavby parkánové hradby, protože v žádné ze sond nebylo dosaženo úrovně skalního podloží. Právě v nadloží skalního podloží lze předpokládat zjištění stavební vrstvy a deponii uloženin z období existence parkánové hradby. Technologie statického zajištění bloku zdiva parkánu však nevyžadovalo stavební zásahy od úrovně základu hradby, proto byl výzkum proveden pouze v míře nezbytně nutné. Přesto došlo v sondách 7 a 8/2008 k zajímavému zjištění. Byly zde objeveny 2 stavební fáze parkánové zdi, které následně korespondovaly se stavbou okrouhlé věže. V sondě 7 a 8 byl zjištěn blok oboustranně lícované zdi s litým jádrem (kontext 901, síla zdi 1 m). K této zdi je na spáru přizděna zeď 902 (také oboustranně lícovaná s litým jádrem, síla 0,5 m). Na základě vertikálních i horizontálních stratigrafických vztahů lze naznačit následující stavební vývoj: 1) nejprve došlo ke stavbě parkánové zdi 901, 2) dále k ní byla přizděna zeď 902, 3) takto vzniklý blok zdiva o síle 1,5 m byl využit jako severní základ okrouhlé věže. Podle stavebně historického výzkumu byly okrouhlá věž, druhá brána i parkánová zeď vystavěny v rámci stavební etapy mezi lety 1360 a 1370. Výzkum v sondě 7 odhalil stavební fázi (kontext 901), která předcházela stavbě okrouhlé věže i fázi (kontext 902), která již se stavbou věže přímo souvisela. Okrouhlá věž byla postavena na výrazně zešikmeném skalním výběžku. Ze statických důvodů byla východní část věže založena o šest metrů níže než úroveň podlahy přízemí. Tímto způsobem došlo k obezdění celé skalky, které bylo doplněno kubusem tarasní zdi objeveném při archeologickém výzkumu v roce 2006. Bylo zřejmé, že se stavitel snažil okrouhlou věž staticky zabezpečit, protože rozvolněné čedičové sloupy neposkytovaly stabilní staveniště. Veškeré statické zásahy však nezabránily tomu, aby se věž v polovině 19. stol. nezřítila. Tomu přispělo nejen nestabilní podloží, ale také technologie přístavby parkánové zdi, která nebyla vhodně zvolena. Vzájemně neprovázané zdi (kontext 901 a 902) neposkytovaly kvalitní bázi pro stavbu okrouhlé věže. V souvislosti se statickým zajištěním západního úseku parkánové zdi proběhl v srpnu a září 2011 výzkum formou dohledu. Při zemních pracích byla částečně narušena vrstva, která se skládala z reliktů zdiva destruovaného z úrovní horního hradu. Ojediněle se v hmotě uloženiny nalezly i keramické fragmenty (VS2-NO1). Obnažená koruna zdiva byla zdokumentována, následně hloubkově dospárována a staticky zajištěna. Při dokumentaci byla opětovně potvrzena dvoufázová výstavba parkánové zdi (viz ZAV 86/2008). |
pozitivní PIAN P-0343-010023 – polygon (přesnost: odchylka jednotky metrů ) 03-43-07 Komponenta C-201123150A-K001 – pozdní středověk – hrad (obývání ) Nálezy: Komponenta C-201123150A-K002 – vrcholný středověk–novověk – hrad (obývání ) Nálezy:
50.4935 : 15.445629
Destrukční kužel zástavby jádra hradu a parkánové zdi.
zlomek keramiky –keramika (xx)zlomek kosti –kost zvířecí (xx)hřeb/hřebík/nýt –železo (x)pojivo –malta (x)
Destrukční horizont, západní úsek parkánové zdi.
konstrukční prvek –konstrukce zděná (xxx)
zlomek keramiky –keramika (x)
