Persistentní odkaz: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9101195A
Citujte jako: AMČR: Záznam C-9101195A [cit. 2024-11-24]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9101195A.
C-9101195AKněžice u Ronova (Chrudim) Kalferst, Jiří
Poslední změna: 2024-07-18
Popis akce:
Hlavní typ:jiná evidence
Vedlejší typ:vizuální/geodetický průzkum
Ostatní vedoucí:
Kalferstová, Jana (Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Pardubicích)
Nováková, Ludmila (Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Pardubicích)
Lokalizace/okolnosti:
Intravilán obcí, VSV od (pseudo)barokního hospodářského dvora, po obou stranách cesty vedoucí směrem do Moravan. Terénní prospekce provedena v rámci Reidentifikace nemovitého památkového fondu.
Poznámka:Kněžické tvrziště je dosud patrné zejména v místě stpč. 5/1, ppč.28/2 a 28/3. Na východní straně tvrzištního areálu (zejména stpč. 49 a ppč. 146/2) je patrný až 3 m hluboký příkop, který je na straně jižní zavezen (nyní jim vede polní cesta). Hranice tvrzištního areálu je v JZ části nejasná, nicméně lze předpokládat její vazbu na nedaleký rybník (zejména ppč. 24/2, 24/3). V západní a SZ části tvrzištního areálu jsou patrné terénní vlny (zejména ppč. 24/3, 24/5, 21/4, 21/5, a stpč.77) a stopy po příkopu (zejména ppč. 24/11, 21/5 a stpč.42). Severní hranice tvrzištního areálu probíhá přes stpč. 42, 41a 52. Stupeň dochování je nejvyšší na stpč. 5/1, ppč. 28/2 a 28/3, kde je znatelný relikt tvrzištního tělesa na stpč. 49 a ppč. 146/2, kde se rýsuje příkop. Další terénní relikty jsou identifikovatelné v zahradách za čp. 55 (tj. ppč. 24/3), za čp. 56 (tj. ppč. 24/4), za čp. 61 (tj. ppč. 24/5). A.Sedláček popisuje tvrziště jako pahrbek obtočený příkopem. Na tvrzišti jsou vystavěny hospodářské budovy rolnického statku a tento statek se nachází naproti kněžické škole. Ještě ve 20. letech zde byly identifikovány zbytky valů a sklep. U čp. 23 byla nalezena (mlado?) hradištní keramika, zbytky valů a sklepa. Při stavbě silnice byla na zahradě u čp. 23 nalezena keramika 12.-13. stol. Jisté (minimálně) mladohradištní (tj. 11.-12. stol.) osídlení v bezprostředním okolí Kněžic - zejména v trase původní doubravské příčnice - indikují nálezy kostrových hrobů a přítomnost esovité záušnice v jednom z nich u nedalekého románského farního kostela sv. Martina. Zde už samo patrocinium signalizuje staré založení, neboť sv. Martin náleží k horizontu raných kolonizačních patrocinií. Do prostoru západně až SZ od kostela je lokalizována zaniklá středověká osada Stusyně (k.ú. Kněžice). Stejného - tedy románského - stáří je kostel sv. Kříže v SV směru od kostela sv. Martina na protějším břehu řeky Doubravy (obě polohy byly spojeny říčním brodem). JZ od kostela sv. Kříže byla identifikována zaniklá středověká osada Protivany či Protivenice (k.ú. Ronov nad Doubravou). Zánik obou středověkých vsí je spojován se založením Ronova nad Doubravou v r. 1307 (sv. Kříž, respektivě Protivany jsou považovány za předlokační ves k Ronovu) a s tím spojenou změnou trasy doubravské stezky.
Dokumentační jednotka C-9101195A-D01 –  celek akce
  pozitivní PIAN P-1343-010001 –  polygon (přesnost:  odchylka jednotky metrů )
  13-43-04
 49.86047 : 15.528387
Komponenta C-9101195A-K001 –  středověk–novověk – tvrz/hrádek  (obývání)
Externí zdroje: