Persistentní odkaz: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9101450A
Citujte jako: AMČR: Záznam C-9101450A [cit. 2024-11-24]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9101450A.
C-9101450ASvídnice u Slatiňan (Chrudim) Kalferst, Jiří
Poslední změna: 2024-07-18
Popis akce:
Hlavní typ:jiná evidence
Vedlejší typ:vizuální/geodetický průzkum
Ostatní vedoucí:
Kalferstová, Jana (Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Pardubicích)
Nováková, Ludmila (Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Pardubicích)
Lokalizace/okolnosti:
Ostrožná poloha nad ústím bezejmenné vodoteče do Chrudimky, v intravilánu vsi Práčov. Terénní prospekce byla provedena v rámci Reidentifikace nemovitého památkového fondu.
Poznámka:Hradiště, benediktinské probošství sv. Jakuba (a tvrziště?) v Práčově. Hradiště o rozloze 3,3 ha rozkládající se na ostrožně chráněné ze severu, východu a jihu strmými srázy, ze strany západní bylo chráněno valem s kamennou konstrukcí (relikt valu je patrný na SZ okraji intravilánu). Na JV konci sledovaného areálu, na skalnatém ostrohu, se nachází kostel sv. Jakuba se hřbitovem. Původní - tedy gotický - je dle SHP presbytář (kromě jižní stěny a okenních kružeb), dále severní stěna s opěráky, západní stěna s gotickým portálem a spodní částí věže. Kostel měl nejméně 2 gotické fáze - před r. 1349 (první písemná zmínka) a v letech 1360-80. Klášterní budova byla postavena až jako poslední, přičemž archeologickým výzkumem byl potvrzen předpoklad vyslovený již v SHP, a to že se zaniklá klášterní budova nacházela při jižní stěně kostela (viz chybějící opěráky). Sv. Jakub byl opravován ještě v průběhu 15. stol., poté v r. 1675, 1788, 1851 a konečně regotizován v r. 1865. SZ od kostela (a zaniklého probošství) existovala ještě v polovině 20. stol. speciální prostora o velikosti cca 100 x 50 m, která byla od okolí oddělena místy až 4 m vysokým valem, za nímž se nacházel až 8 m široký příkop. Tato prostora bývá v literatuře interpretována buď jako hradištní akropole nebo jako relikt středověké tvrze. O oprávněnosti jedné či druhé hypotézy nelze rozhodnout, neboť terénní situaci zcela zničila výstavba vyrovnávací věže Křižanovické elektrárny. Pro (alespoň částečně souběžnou) existenci tvrze v areálu hradiště svědčí fakt, že kostelní a klášterní stavba byla situována nikoliv do míst strategicky patrně nejvíce výhodných (tj. na ppč. 513) ale JV odtud, se ztrátou cca 10 výškových metrů, z čehož lze nepřímo dovodit, že tato poloha byla aktuálně obsazena. V areálu hradiště bylo nalezeno značné množství bronzů (nejvíce na ppč. 453) a pravěká keramika, dále středověký bronzový křížek, medailonek. Práčovské hradiště je místem nálezu spony, podle níž byl pojmenován celý časový horizont produkce bronzové industrie, a to horizont Lžovice-Gramów-Práčov. V M Chrudim je pod inv.č. 185 uložena bronzová sekera s laloky datovaná do období kultury slezskoplatěnické.
Dokumentační jednotka C-9101450A-D01 –  celek akce
  pozitivní PIAN P-1344-010011 –  polygon (přesnost:  odchylka jednotky metrů )
  13-44-03
 49.875893 : 15.811962
Komponenta C-9101450A-K001 –  slezskoplatěnická kultura – sídliště  (obývání)
Dokumentační jednotka C-9101450A-D02 –  část akce
  pozitivní PIAN P-1344-000029 –  bod (přesnost:  odchylka jednotky metrů )
  13-44-03
 49.875893 : 15.814174
Komponenta C-9101450A-K002 –  pozdní středověk – klášter  (kult)
Dokumentační jednotka C-9101450A-D03 –  část akce
  pozitivní PIAN P-1344-000033 –  bod (přesnost:  odchylka jednotky metrů )
  13-44-03
 49.876255 : 15.812636
Komponenta C-9101450A-K003 –  pozdní středověk – tvrz/hrádek  (obývání)
Externí zdroje: