Persistentní odkaz: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9102650A
Citujte jako: AMČR: Záznam C-9102650A [cit. 2024-11-24]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9102650A.
C-9102650ABuštěhrad (Kladno) Juřina, Petr
Poslední změna: 2024-07-18
Popis akce:
Hlavní typ:plošný odkryv
Lokalizace/okolnosti:
Hradní, Starý hrad. "Areál zaniklého hradu". Podnět: výstavba kanalizace.
Poznámka:Ve městě Buštěhradu probíhal v období od května do srpna 2006 v souvislosti s výstavbou kanalizace záchranný archeologický výzkum zaniklého hradu, který významným způsobem doplnil naše dosavadní znalosti o počátcích i architektonickém vývoji celé obce. Areál buštěhradského hradu představuje mimořádně cenné území z hlediska poznání vývoje hradní architektury v našich zemích. Patřil ve své době k největším hradům nekrálovského původu a při jeho výstavbě byly nejednou využity nejnovější trendy uplatňované u evropských hradních staveb. Zejména v oblasti fortifikačních prvků představuje doslova učebnici dobové pevnostní architektury. Navzdory jistému opomíjení starší kastellologickou literaturou přinesly nedávné archeologické výzkumy soubor mimořádně cenných informací o významném šlechtickém sídle, jehož původní honosná tvář pouze zdánlivě zmizela pod mladší parazitní zástavbou. Dnes už jednoznačně víme, že jednotlivé stavební detaily celého hradního komplexu jsou ukryty nejen ve sklepech a zdech dnešních domů, ale ve významné míře též pod povrchy současných veřejných prostranství. Minulé záchranné výzkumy byly realizovány prakticky "pouze" formou odborného dohledu při provádění výkopových prací. Tento způsob provedení umožňoval zejména omezený rozsah a vedení výkopů (z větší části) v trase starších sítí. Výstavba kanalizace si však svým rozsahem výrazně přesahující všechny předcházející akce vyžádala realizaci regulérního předstihového výzkumu. Nejnovější výzkum realizovaný společností Archaia významným způsobem doplnil naše představy o původní podobě této velkolepé šlechtické rezidence. Byly objeveny mimo jiné pozůstatky dosud neznámých fortifikačních prvků - bašt, dělostřeleckých věží a bran. Podařilo se doplnit půdorys dělostřelecké bašty střežící přístup k jižnímu (pravděpodobně hlavnímu) vstupu do hradu. Za zmínku stojí též objev dosud neznámé dělostřelecké bašty v severní partii hradu a situace kolem brány vedoucí do východního předhradí, směrem k jedné z nejmohutnějších dělostřeleckých bašt, které z našeho území známe. Zde bylo odkryto severní křídlo fortifikace navazující na prochoditou věž a uzavírající též do skalního podloží vylámaný parkánový příkop. Druhotně využitá pískovcová románská okénka navíc naznačila, že někde v oblasti budovaného hradního opevnění stála původně starší kamenná stavba - pravděpodobně farní kostel. Největší překvapení celého výzkumu však představuje objev pohřebiště (12.-14. století) v sousedství místní hudební školy. Tento objev jednoznačně posunul počátky dnešního města Buštěhradu o více než jedno století zpět do minulosti - tj. minimálně na přelom 12. a 13. století. Více než padesátka jedinců, pohřbených v linii jedné z větví plánované kanalizace, představovala vážnou komplikaci z hlediska památkové péče s příslušnými dopady do termínů stanovených pro realizaci předstihového záchranného výzkumu. Odborná komise svolaná na místo výzkumu označila tento nález za mimořádnou a na základě archivních rešerší nepředvídatelnou situaci. Bohužel investor tuto skutečnost neshledal relevantním důvodem k navýšení příslušné ceny za výzkum a odborná analýza uvedených lidských ostatků musela být tudíž realizována na úkor jiných položek původního rozpočtu. V průběhu let 2007-2008 pokračoval výzkum svou zpracovatelskou fází. Vedle digitalizace veškeré terénní dokumentace proběhlo ve spolupráci s doc. P. Vařekou zejména datování získaného keramického materiálu, které přineslo poměrně překvapivá zjištění. Hned po charakteristické hrnčířské produkci ze závěrečné fáze existence hradu (16.-17. století) totiž v celém souboru dominovala produkce 12.-13. století. Tato skutečnost jasně vypovídá o velmi intenzivním osídlení historického jádra Buštěhradu v období předcházejícím výstavbě zdejšího hradu. Dosavadní dohledy liniových stavebních zásahů v hradním areálu nemohly tento fenomén, vzhledem ke svému omezenému rozsahu a limitovaným hloubkám, postihnout. Znovu se tak potvrdila důležitost "regulérního" předstihového výzkumu v takto památkově exponovaných lokalitách, byť by šlo "pouze" o stavby liniové. S výše uvedeným zjištěním pozoruhodným způsobem konvenuje jak výše zmíněný nález starších románských okének, zazděných druhotně do hradní fortifikace, tak zejména zachycení rozsáhlého kostrového pohřebiště z 12.-14. století. Tyto jednotlivé objevy nám společně vykreslují obraz již na rozhraní raného a vrcholného středověku významné obce s kamenným románským kostelem a zřejmě též s panským sídlem. Do své závěrečné fáze vstoupilo v uvedeném období také odborné zpracování kosterního materiálu ze zdejšího pohřebiště. V jeho rámci identifikoval MUDr. Jakub Likovský pozůstatky nejméně 55 jedinců (u dvou dalších situací je identifikace sporná) v dobrém stavu zachování. Nekompletnost většiny skeletů tak byla dána pouze liniovým charakterem zkoumané stavební plochy - stavbou nelikvidované partie hrobů byly pietně ponechány stranou archeologického výzkumu. V souboru se podařilo identifikovat 34 dospělých jedinců (jednoznačně 5 žen a 10 mužů), 16 dětí, 6 mladistvých a jeden plod. Podíl dětí a nedospělých jedinců (cca 40 %) plně odpovídá obvyklé demografické skladbě středověkých pohřebišť, a to i navzdory skutečnosti, že výzkum zachytil pouze velmi omezenou část hřbitova.
Dokumentační jednotka C-9102650A-D01 –  celek akce
  pozitivní PIAN P-1223-010060 –  polygon (přesnost:  odchylka jednotky metrů )
  12-23-09
 50.155087 : 14.18926
Komponenta C-9102650A-K001 –  knovízská kultura – sídliště  (obývání)
 Nadmořská výška 332-334,5 m.
Nálezy:
  • vrstva/souvrství (x)
  • zlomek keramiky – keramika (xx)
  • zlomek kosti – kost zvířecí (xx)
  • kamenná industrie – kámen štípaný (x)
  • jehlice – bronz (x)
Komponenta C-9102650A-K002 –  středověk  (12.-14. stol.)  – sídliště  (obývánípohřbívání)
 Nadmořská výška 332,4-342 m.
Nálezy:
  • vrstva/souvrství (x)
  • hrob (55)
  • zlomek keramiky – keramika (xxx)
  • zlomek kosti – kost lidská (xxx)
  • zlomek kosti – kost zvířecí (xxx)
Komponenta C-9102650A-K003 –  pozdní středověk – hrad  (obýváníkult)
 Nadmořská výška 333-342,5 m.
Nálezy:
  • palác (1)
  • jáma (1; objekt vytesaný)
  • konstrukční prvek – konstrukce zděná (xx)
  • dláždění (3)
  • klenba (1)
  • vrstva/souvrství (xx)
  • destrukční vrstva/souvrství (x)
  • cesta (3)
  • most (1)
  • bašta (2)
  • brána (2)
  • hradba (4)
  • parkánová hradba (1)
  • příkop (3)
  • věž (1)
  • zlomek keramiky – keramika (xxx)
  • zlomek kosti – kost zvířecí (xxx)
  • amorfní zlomek/předmět – železo (xx)
  • šíp/šipka/hrot šípu/šipky – železo (x)
  • mince – měď (1)
  • mince – stříbro (2)
  • mince – stříbro (4)
  • nádoba (xx)
  • klíč – železo (2)
  • hřeb/hřebík/nýt – železo (xx)
  • kachel – keramika (x)
Komponenta C-9102650A-K004 –  novověk 2  (18.-20. stol.)  – město  (obývání)
 Nadmořská výška 333,5-343 m.
Nálezy:
  • konstrukční prvek – konstrukce zděná (xx)
  • dláždění (4)
  • vrstva/souvrství (xx)
  • destrukční vrstva/souvrství (x)
  • vodovod (1)
  • cesta (5)
  • zlomek keramiky – keramika (xx)
  • amorfní zlomek/předmět – sklo (xx)
Externí zdroje: