Citujte jako: AMČR: Záznam C-9103205A [cit. 2024-11-24]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9103205A.
C-9103205AGrabštejn (Liberec ) Nechvíle, Martin
Poslední změna: 2024-07-18
| Hlavní typ: | |
|---|---|
| Uložení nálezů: | NPÚ Liberec. |
| Lokalizace/okolnosti: | Hrad Grabštej. Podnět: plánovaná obnova hradu. |
| Poznámka: | Na základě projektové dokumentace byla vymezena místa, v nichž mělo být zasahováno do terénu, a ta byla podrobena ZAV v září až prosinci 2007. Položeno 14 sond. Movité nálezy, zejména keramika, datují aktivitu na hradě Grabštejně od 2. poloviny 13. století až do současnosti, nejvíce movitých nálezů pak pochází z období 16.-18. století. Závažnější zjištění přinesly celkem tři keramické fragmenty, které se výrazně liší od ostatní produkce a jejichž stáří lze jen s určitou dávkou opatrnosti klást před stavbu kamenného hradu kolem poloviny 13. století. Na základě těchto nálezů nelze vyloučit lidskou aktivitu před stavbou středověkého hradu, ovšem o charakteru využití není možné říci s jistotou nic. Vzhledem ke strategické poloze místa nemůžeme vyloučit hypotézu starší literatury o existenci raně středověkého hradiště. Sonda 1/07, nacházející se při patě severní hranolové věže, přinesla dvě zajímavá zjištění. Ve skalním podloží byl zachycen asi 30 cm hluboký tesaný žlab směřující podél terénní hrany. Interpretace ani datace není jasná, nelze vyloučit možnost palisádového ohrazení hradního pahorku. V sondě 1B byl nalezen relikt parkánové hradby, zděné z lomového kamene na maltu, o předpokládané šířce cca 1,5 m. Před hradbou, která byla založena na skále, bylo skalní podloží kolmo stesáno a místy omítnuto a tvořilo eskarpu. V zásypu eskarpy, jenž nebyl z bezpečnostních důvodů odebrán až na sklaní podloží, byla zjištěna kamenná destrukce parkánové hradby, která byla dle údajů písemných pramenů zbořena v roce 1655. Nálezový inventář tvoří vesměs novověké artefakty s příměsí artefaktů středověkých. Důležitá zjištění byla učiněna v sondě 3/07, která byla položena před východní baštou. Nálezová situace se vyznačovala značnou komplikovaností odkrytých zděných konstrukcí. Nalezen byl zděný kanál, cihlová přizdívka bašty a vstupní šíje. Pod vstupní šíjí pak byl odhalen relikt zdiva interpretovaný zprvu jako předchůdce současné bašty. Po pečlivém začištění stavebních spár a profilů však bylo zjištěno, že toto zdivo se ostře stáčí a že je nejspíše na spáru přizděno k současně stojící baště. Navíc se mezi podkovovitým zdivem a cihlovou přizdívkou bašty nachází spára, jež však neumožňuje jednoznačně určit, která konstrukce byla ke které přizděna. Důležitým zjištěním je, že podkovovitá zeď byla částečně odlámána v souvislosti se zřízením vstupu do bašty, což napovídá, že je starší než zmíněný vstup. Je zřejmé, že stavební vývoj bašty a exteriéru spolu úzce souvisí a je výrazně složitější, než se zprvu zdálo. V interiéru bašty se zachovala intaktní cihlová dlažba. Stejně jako na vstupní šíji i v těchto místech byla patrná maltová kra, prozrazující původní vyšší úroveň podlahy. Klíčové informace pro poznání sídelního vývoje poskytla sonda 5/07, položená v interiéru konírny (místnost č. 11) při obvodové hradbě. Pod cihlovou dlažbou v maltovém lůžku a izolační vrstvou se nacházel požárový horizont, který byl zjištěn i v sondách 7/07 a 8/07. Požárová vrstva nasedala na dusanou hliněnou podlahu, v níž se místy zachoval i otisk dřevěné konstrukce. Pod hliněnou podlahou se nacházelo několik slabších jílovitých vrstev, které nasedaly na planýrovací suťové vrstvy vyrovnávající terén. V dolní části sondy byla registrována konstrukce z nepravidelně kladených cihel a kamenů na maltu, jejichž funkce není jasná. Na základě stratigrafických zjištění je však časově nejmladší. V konírně byla dále realizována sonda 11/07, v níž byly na východní straně při obvodové hradbě nalezeny dva masivní pískovcové bloky, které byly sekundárně sesekány v souvislosti s pokládáním současné cihlové podlahy. Funkce takto masivních bloků vybíhajících z líce obvodové hradby není jasná. Další zajímavé poznatky přinesl výzkum interiéru západní bašty, tedy sonda 9/07. Vstup do bašty je sekundárně opatřen pískovcovým ostěním, které bylo původně ostěním okenního otvoru, jak dokládají dle analogií jamky po uchycení železné mříže. Překlad nad vstupem byl zhotoven z dubového trámu. Strom, z něhož pochází, byl dle dendrochronologického určení T. Kyncla poražen roku 1665/6. V interiéru se pod novověkým zásypem nacházely relikty zdiva. Dle horizontální statigrafie je zřejmé, že zjištěná zdiva se současnou baštou nesouvisí a musí tak být nutně starší. Stejně jako východní bašta tak i tato je s největší pravděpodobností dílem až renesanční přestavby Grabštejna. Funkční určení nalezených zdiv je problematické. Nelze vyloučit, že jde o relikt předchůdce současné bašty či jinou starší zástavbu. Zajímavým zjištěním je i přítomnost uhlíků, které svědčí o požáru či práci s ohněm. Klíčová situace byla odkryta v nárožní místnosti s opěrákem v sondě 12/07. Pod dvěma úrovněmi dlažeb se po několika centimetrech začaly rýsovat dvě výrazné zděné konstrukce. První z nich byla podél jižní stěny místnosti obvodová hradba, k níž byla na spáru přizděna polokruhovitá konstrukce, která může souviset s téměř kruhovou baštou zachycenou na Pieroniho plánu z roku 1655. Zjištěná obvodová hradba zděná na nekvalitní rozpadající se maltu byla ubouraná a na její koruně byla vystavěna nová hradba, která je dle SHP z roku 1979 datována do mladší středověké fáze. Je tedy zřejmé, že současné nadzemní zdivo, původně datované do středověku, je mladší (asi renesanční) a jeho výstavba z velké části zlikvidovala starší zdivo středověké. Obdobná situace byla zachycena ve vedlejší místnosti č. 20 a 21, tedy sondě 15/07. Z důvodů závažnosti nalezené situace byla odkryta část uloženin mezi oběma zděnými konstrukcemi. Bylo zde zjištěno středověké souvrství, kdy ze svrchního kontextu 1207 kromě keramických zlomků pochází i brakteát datovatelný pravděpodobně do 13. století. Tato datace je však zatím předběžná; mince čeká na restaurátorský zásah a přesné numismatické určení. Kontext 1207 nasedal na vrstvy 1217 a 1218. Spodní kontext 1218, na jehož úrovni byly výkopové práce zastaveny, obsahoval kromě množství vrcholně středověké keramiky cca 10% uhlíků, což svědčí nejspíše o manipulaci s ohněm nebo spíš o požáru. V odkrytém prostoru se nacházel i svisle dislokovaný blíže neurčený architektonický článek. Při úvahách o možném vstupu do přepokládané kruhové bašty budí pozornost snížení zdiva u styku s obvodovou hradbou. Nutno dodat, že by cca 40 cm šířka pro vstup do možného interiéru bašty jen obtížně postačovala. |
pozitivní 03-13-09
50.846123 : 14.876064
zlomek keramiky –keramika (3)
zlomek keramiky –keramika (xxx)zlomek kosti –kost zvířecí (xxx)amorfní zlomek/předmět –kov (xxx)amorfní zlomek/předmět –sklo (xxx)struska (x)mince –kov barevný (1)