Citujte jako: AMČR: Záznam C-9103518A [cit. 2024-11-24]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9103518A.
C-9103518ALitoměřice (Litoměřice ) Kotyza, Oldřich
Poslední změna: 2024-07-18
| Hlavní typ: | |
|---|---|
| Vedlejší typ: | |
| Uložení nálezů: | M Litoměřice, pom. ev. č. 45. |
| Lokalizace/okolnosti: | SZ roh bývalého městského opevnění při dnešním Tyršově náměstí. Podnět: přestavba gotického hradu (palác, nádvoří a č. p. 68) na "Svatostánek českého vinařství". |
| Poznámka: | Investor Město Litoměřice. Výzkum se soustředil do prostoru gotického hradu, posléze využitého pro skladovací a hospodářské účely (no.1) a pivovar (no.2). Z gotického hradu, který na základě uvedeného výzkumu (celkem 14 sond) lze datovat do počátku 14. stol., byly nalezeny základové partie válcové věže v SZ nároží a k ní přiléhající úseky hradeb. V rozích mezi věží a oběma úseky přilehlé fortifikace byly odhaleny dvě jímky s vrcholně středověkou keramikou. Třetí zkoumaná jímka se nacházela v prostoru nádvoří těsně před věží a byla datována stejně jako předchozí jímky. V prostoru byl zachycen i stavební horizont opět z vrcholného středověku. Ve sklepních prostorech v jižní obvodové zdi mladšího paláce byla nově objevena původní brána do hradu z vrcholného středověku. V široké nice průjezdu byl osazen kamenný portál s dráží pro hřeben a odsazenými patkami. Zcela jistě pochází z nejstarší fáze hradu a zároveň dokládá, jak je ostatně patrné i z plánů, že jižní zeď je ve skutečnosti hradbou nejstaršího hradního areálu z 1. poloviny 14. století. Ta byla ve 2. polovině 14. století využita jako jižní zeď nově vybudované palácové stavby, vysunuté (nelogicky) do snad původního parkánu. Za zakladatele této stavby je tradičně pokládán Karel IV., což je nověji některými stavebními historiky zpochybňováno, přičemž je dílo připisováno až jeho synu Václavovi IV. K této otázce však výzkum nepřinesl žádné poznatky, protože palác byl značně zdevastován přestavbami v raném novověku i v nedávné době (což bohužel platí i o současné rekonstrukci). Nebylo zachyceno žádné vnitřní dělení paláce ani původní sklepy, pouze relikty stavebních prvků v obvodových zdech (ostění oken, vstupní portál, přístupy k prevétům v síle zdiva, dýmník krbu a zejména kaple). Kaple je umístěna v síle východní obvodové zdi paláce a podle stavebních spár byla nejspíše do hmoty stavby začleněna dodatečně, ovšem těžko říci, zda v průběhu stavby či později ke konci 14. století. Úroveň původní podlahy se nacházela cca 1 m pod dnešní niveletou, což je výsledkem radikálních úprav pro pivovarské účely z období klasicismu (viz níže). V 80. letech 20. století byl celý objekt paláce necitlivě zpevňován betonovou injektáží, čímž došlo k zalití prostoru mezi původní a dnešní podlahou. Po skrytí těchto recentních "úprav" (beton, dřevo, stavební rum) bylo zachyceno pouze maltové lože pro dlažbu a torzo oltářní menzy. Výšková úroveň podlahy se nachází zhruba na niveletě prahu vstupního portálu, což odpovídá původnímu přízemí. Při odtěžování násypů mezi klenbami suterénu a přízemí v prostoru před kaplí byly nalezeny fragmenty klenebních žeber a část kružby triumfálního oblouku, jehož spodní partie byly při odkryvu zachyceny v původním umístění. Zatím lze kapli datovat jen podle dochovaných a nově nalezených architektonických článků do průběhu 2. poloviny 14. století. V raném novověku sloužil palác ke skladovacím (deponie vína a zároveň úschovna majetku měšťanů) a vedlejší č. p. 68 k hospodářským účelům (stáje atd.). S aktivitami v paláci patrně souvisí i nejspodnější úroveň sklepů, z nichž jeden byl objeven zcela nově. Oba mají ve vstupu osazeny totožné portály, které můžeme pouze široce datovat do 2. poloviny 15.-1. poloviny 17. století. Otázku přesnější datace ponecháváme stavebním historikům. Z úprav sklepů v paláci byl získán soubor renesanční keramiky a zároveň byl zachycen požárový horizont odpovídající katastrofické události z r. 1665, kdy měl podle písemných pramenů palác i s přilehlými stavbami shořet. Na konci 18. a na začátku 19. století byl celý areál přestavěn na měšťanský pivovar, čemuž odpovídají i nalezené relikty výrobních zařízení (průduchy, jímky, lože pro stroje apod.). Zatímco č. p. 68 uniklo razantnějším stavebním zásahům (např. v patře dochovány renesanční omítky), palác byl radikálně poničen (proražena okna, vystavěny prostorné sklepy sklenuté na placky atd.), čímž se snížila jeho vypovídací hodnota. O tristních úpravách v 80. letech 20. století netřeba psát. |
pozitivní 02-43-03
50.535984 : 14.129342
palác –konstrukce kamenná (1)jáma odpadní/jímka (3)vrstva/souvrství (xxx)kaple –konstrukce kamenná (1)věž –konstrukce kamenná (1)
architektonický článek –kámen stavební (xx)
budova/stavba –konstrukce kamenná (1; dům)palác –konstrukce kamenná (1)sklep –konstrukce kamenná (7)
architektonický článek –kámen stavební (x)
Palác a přilehlé č. p. 68 (zděný dům), využité pro pivovarské účely.
budova/stavba –konstrukce zděná (1; dům, kámen, cihla)palác –konstrukce kamenná (1)jáma odpadní/jímka (2; kámen, cihla)sklep (7; kámen, cihla)místo výroby –konstrukce cihlová (x)