Citujte jako: AMČR: Záznam C-9105311A [cit. 2024-11-24]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9105311A.
C-9105311APacov (Pelhřimov ) Hrubý, Petr
Poslední změna: 2024-07-18
| Hlavní typ: | |
|---|---|
| Lokalizace/okolnosti: | Zámek Pacov (S od náměstí), východní část jižního křídla. Podnět: stavba. |
| Poznámka: | V dubnu a květnu 2001 proběhla další, 2. etapa výzkumu zámku v Pacově, zaměřená na dvě místnosti jižního křídla zámku a na přilehlé části nádvoří. Akce byla vyvolána stavební činností města Pacov, které je v současnosti majitelem objektu. V podsklepené místnosti na JV nároží jižního křídla (později při výzkumu označeno jako sonda 1/01) byly v plném rozsahu ještě před zahájením výzkumu bez vědomí archeologa vytěženy všechny podlažní zásypy, takže nebylo možné prozkoumat terénní stratigrafickou situaci ani odebrat archeologické nálezy, které by umožnily věcný rozbor a datování jednotlivých vrstev. Nicméně po precizním začištění byla kresebně a fotograficky zdokumentována celá plocha s obnaženými základy, staršími příčkami a rubem sklepních kleneb. Ukázalo se, že v samém JV nároží místnosti se dochoval relikt kamenného nosného zdiva, jehož dispozice nijak nesouvisela se současnou funkční dispozicí objektu a který je možné podle dosavadních pozorování považovat za stavební prvek gotický, související s existencí středověkého panského sídla v tomto prostoru. V sousední místnosti, v níž došlo po dohodě s investorem stavby pouze k odstranění podlah, byly podlažní zásypy prozkoumány sondou 2/01. Pod nejsvrchnějšími recentními zásypovými horizonty se nacházely starší demoliční vrstvy, obsahující množství zlomků kachlů a zejména dlaždic, spadajících časově do 18.-19. stol. Jako startigraficky nejstarší byl prozkoumán komunikační horizont znovu stavebního charakteru s keramikou časného novověku. Ten můžeme ztotožnit s obdobím po roce 1666, kdy objekt přešel do rukou karmelitánů, kteří ihned započali s jeho přestavbou na klášter. V těchto nejstarších uloženinách se nicméně nacházely jako příměs také zlomky keramiky 13.-14. stol., které jsou dalšími doklady aktivity již v nejstarším období vrcholného středověku. V přilehlém prostoru nádvoří byl v průběhu této výzkumné etapy vyhlouben také výkop pro odpadovou přípojku (označeno jako sonda 3/01), vedoucí z chodby přes práh (délka 5 m, hloubka 50-95 cm). Výkop byl pečlivě sledován, neboť v bezprostředně sousedícím prostoru nádvoří byly výzkumem v roce 1998 již od hloubek 99-100 cm zjištěny intaktní archeologické situace vrcholného a pozdního středověku. V hloubce 60 cm od současného povrchu byla pod nynějším obvodovým zdivem objektu zjištěna starší nosná kamenná zeď z lomového kamene a nekompaktní malty, mocnosti až 200 cm. Precizní líc na obou stranách naznačuje, že nejde o pouhý základ, nýbrž těleso nadzemní. Z hlediska přítomnosti archeologického materiálu 13.-15. stol. pak můžeme o zdi volně uvažovat jako o přímém stavebním reliktu středověkého hradu nebo novověkého zámku, který předcházel výstavbě kláštera roku 1666. |
pozitivní 23-14-06
49.473392 : 15.002945
vrstva/souvrství (1)
zlomek keramiky –keramika (3; tuhové)
konstrukční prvek –konstrukce kamenná (2)
zlomek keramiky –keramika (xx)
konstrukční prvek –konstrukce kamenná (xx)klenba (xx)
zlomek keramiky –keramika (xx)
konstrukční prvek –konstrukce zděná (x)
zlomek keramiky –keramika (xx; glazura)amorfní zlomek/předmět –železo (x)dlaždice –keramika (xx; zlomky)kachel –keramika (xx; zlomky)