Citujte jako: Archeologický informa?ní systém ?eské republiky: Záznam C-9108458A [cit. 2025-04-22]. Archeologická mapa ?eské republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9108458A
C-9108458ASy?enov (Semily ) Prost?edník, Jan
Poslední zm?na: 2024-07-18
| Hlavní typ: | |
|---|---|
| Ulo?ení nález?: | M Turnov. |
| Lokalizace/okolnosti: | Hrad Kumburk, nadmo?ská vý?ka 642 m. Podn?t: oprava první a druhé brány a Panenské v??e hradu Kumburku. |
| Poznámka: | V termínu od 10. srpna do 6. zá?í 2006 a dále 8.-10. listopadu 2006 prob?hl záchranný archeologický výzkum na hrad? Kumburk (k. ú. Sy?enov, okr. Semily). Jde o kulturní památku zapsanou ve státním seznamu nemovitých kulturních památek pod ?íslem rejst?íku 22941/6-2798. Záchranný výzkum se zam??il zejména na prostor druhé hradní brány (sonda 2/06), kde m?ly následn? prob?hnout konzerva?ní práce relikt? zdiva této brány a v souvislosti s tím té? statické zaji?t?ní báze torza okrouhlé (tzv. Panenské) v??e (sondy 1 a 4/06). Stavební práce provád?lo Sdru?ení pro záchranu hradu Kumburk pod vedením stavitele Tomá?e ?im?nka. Dal?í záchranné práce prob?hly u první hradní brány (sondy 3, 3A ? 3C/06). P?i vybírání stavebního materiálu pro dozd?ní velké kaverny v hmot? ji?ní hradby do?lo k odhalení reliktu objektu navazujícího na ji?ní pilí? první brány. Záchranný archeologický výzkum, který prob?hl na ji?ním úpatí tzv. okrouhlé v??e, odhalil stratigrafickou situaci, která díky nov? objeveným relikt?m zdiva korespondovala nejenom se stavebním ?e?ením druhé hradní brány, nýbr? i s t?lesem okrouhlé v??e. V sond? 1/2006 byla pod dv?ma ulo?eninami (vrstva 1 a 2) odhalena vápennou maltou zpevn?ná skála (báze vrstvy 2). Tato substrukce byla na ji?ním a východním okraji zakon?ena tarasní zídkou (kontext 901) vyzd?nou p?ímo na skálu z druhotn? pou?itých pískovcových armatur, které byly dopln?ny ojedin?lými ?edi?ovými kameny. Tato zídka byla na západním okraji p?izd?na ?na tupo? k severnímu pilí?i druhé hradní brány. P?i výzkumu byla objevena jak stavební vrstva této zdi (kontexty 5 a 5a), tak i ulo?eniny související s její destrukcí. Význam celé zd?né konstrukce lze hledat zejména ve statických d?vodech ? ze? p?izd?ná k severnímu pilí?i druhé brány zárove? tvo?ila taras ji?ního úpatí skály pod okrouhlou v??í. Maltou vylitá vrstva 2 p?vodn? tvo?ila jakési zd?né oplá?t?ní skály a staticky zaji??ovala ji?ní ?ást základu okrouhlé v??e. Podobné konstrukce a úpravy povrchu skály byly objeveny v sond? 2/2006, která navazovala na východní stran? na ji?ní pilí? druhé brány. Povrch ?edi?ové skály byl také prolit maltou a ji?ní úpatí bylo zakon?eno terasovitými tarasy. Z celé nálezové situace je z?ejmé, ?e stavitele vedly k t?mto slo?itým zd?ným konstrukcím zejména statické d?vody. ?edi?ové sloupy, které vystupují na povrch pod úhlem cca 60?, jsou rozvoln?né a p?es svou hmotnost nestabilní. Ve?keré úpravy povrchu a stavby tarasních zídek souvisely s jejich zpevn?ním. Otázkou z?stává datování nálezové situace. Podle nalezené stratifikované keramiky je z?ejmé, ?e celá konstrukce v 15. stol. ji? stála (keramika z po?átku 14. stol. s nálepy malty udává relativní datum post quem pro tuto výstavbu). Podle stavebn? historického pr?zkumu do?lo ke stavb? okrouhlé v??e a druhé brány v desetiletí mezi roky 1360 a 1370. Otázkou v?ak z?stává, zda konstrukce tarasní zdi s touto etapou souvisela nebo zda byla vystav?na pozd?ji v souvislosti s mo?nými posuny základového zdiva okrouhlé v??e (statické poruchy trápily tento objekt z?ejm? ji? od po?átk? jeho výstavby). Ka?dopádn? je z?ejmé, ?e jako stavební materiál byly druhotn? pou?ity pískovcové armatury z n?jaké star?í stavby. V rámci statického zaji?t?ní okrouhlé v??e bylo nutné archeologicky zdokumentovat i její interiér. Byla zde polo?ena sonda 4/06, v rámci které byla odebrána destrukce zdiva a svrchní úrove? hlinitopís?ité výpln? do hloubky 0,2 m. K destrukci v??e do?lo podle nalezených artefakt? ji? v pr?b?hu raného novov?ku. Zajímavým nálezem se stala garnitura ?elezných pout, p?vodn? propojených ?et?zem, jen? byl zazd?n do východního pr??elí interiéru. Díky tomuto nálezu lze lépe interpretovat dv? stavební fáze registrované v hmot? zdiva okrouhlé v??e. Jde zde zejména o dvoufázové z?ízení vstupu a zaklenutí temného p?ízemí v??e segmentovou valenou klenbi?kou s otvorem ve strop? o pr?m?ru cca 0,75 m. Podle nálezu okov? a pon?kud nestandardních konstruk?ních úprav ve strop? se jako velmi pravd?podobná jeví interpretace p?ízemí okrouhlé v??e jako v?zení (temnice, ?hladomorna?). Záchranný výzkum, který se uskute?nil v prostoru za první hradní bránou, odhalil základy nejmén? dvouprostorového objektu, kde první místnost byla zd?ná a druhá m?la pouze kamennou podezdívku s následnou d?ev?nou nástavbou. Jde o pravoúhlý objekt obdélníkového p?dorysu o celkových vn?j?ích rozm?rech 9 x 4,7 m. Zd?ná místnost m?la vnit?í rozm?ry 4,2 x 3,3 m, vn?j?í rozm?ry 6,16 x 4,12 m; obvod je tvo?en zdmi ?. kontextu 501, 502, 503, 506, 507, 508. Místnost s d?ev?nou nástavbou m?la vnit?ní rozm?ry 1,85 x 4,2 m. Celková u?itná plocha obou místností byla 21,63 m˛ (13,86 m˛ a 7,77 m˛). Na severní stran? zd?né stavby je zachován vstup o ?í?ce 1,1 m, ?í?ka zdi se pohybuje mezi 0,76 m (severní st?na) - 0,94 m (východní st?na). Ve st?n? ji?ního pilí?e (507) je prora?eno st?ílnové okno. Zdivo objektu je oboustrann? lícováné s litým jádrem. Stavební materiál p?edstavuje ?edi?, který je pojen kvalitní vápennou maltou, zachovalo se minimáln? 6 ?ádk? zdiva (vý?ka dochovaného zdiva se pohybuje mezi 0,71-1,07 m u východní st?ny, 0,765-0,88 m ? ze? 502; 0,49-0,72 m u severní zdi ?. kontextu 501). Východní ze? je na tupo p?izd?na k ji?ní hradb? (506) bez provázání, co? sv?d?í o nestejném stá?í obou zdí. V jihovýchodním rohu se nachází podstavec dvouprostorového topeni?t?, které do zd?né místnosti ústilo ve form? otopného bezkou?ového za?ízení (kachlová kamna), druhá místnost, kde se nacházelo otev?ené ohni?t?, slou?ila nejspí?e jako ?erná kuchyn?. Zd?ná místnost byla omítnutá a lí?ená vápenným nát?rem, ve kterém se dochoval negativ po d?ev?né lavici s nosnými sloupky. Ty byly napevno ukotveny do lité maltové podlahy. Lavice obíhala vnit?ní prostor podél ji?ní hradební zdi, východní a ?ásti severní zdi v celkové délce 9,6 m. Výstavbu objektu lze spojovat a? s nejmlad?í stavební etapou hradu. První brána byla vystav?na spolu s vn?j?ím d?lost?eleckým opevn?ním mezi lety 1454 a? 1460. Tato stavba pochází a? z následné etapy, kdy do?lo k zazd?ní branky pro p??í, která se nacházela v ji?ní ?ásti první brány. Je pravd?podobné, ?e ke stavb? do?lo je?t? v záv?ru 15. stol., objekt z?ejm? plnil strá?ní funkci a? do konce existence hradu, který je datován cca k roku 1658 (1659). |
pozitivní PIAN P-0343-010023 ? polygon (p?esnost: odchylka jednotky metr? ) 03-43-07 Komponenta C-9108458A-K001 ? pozdní st?edov?k ? hrad (obývání ) Nálezy: Komponenta C-9108458A-K002 ? vrcholný?pozdní st?edov?k ? hrad (obývání , intruze ) Nálezy: Komponenta C-9108458A-K003 ? p?echod pozdní st?edov?k/novov?k ? hrad (obývání ) Nálezy:
50.4935 : 15.445629
Vrstvy.
zlomek keramiky ?keramika (xxx)zlomek keramiky ?keramika (xx; zlomky ?VS a komor kachl?)zlomek kosti ?kost zví?ecí (xxx)atypický p?edm?t ??elezo (okovy)kování ??elezo kladivo/palice ??elezo (mlátek)n?? ??elezo stavební/spojovací prvek ??elezo (xx)kachel ?keramika
Intruze artefakt? v mlad?ích kontextech.
zlomek keramiky ?keramika (xx)
Dvouprostorový objekt strá?nice s ?ernou kuchyní, vrstvy, kachlová kamna.
zlomek keramiky ?keramika (xxx; kuchy?ská, zlomky)zlomek kosti ?kost zví?ecí (xxx)stavební/spojovací prvek ??elezo (xx)kachel ?keramika (xxx; zlomky kachl?)
