Persistentní odkaz: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9110319A
Citujte jako: AMČR: Záznam C-9110319A [cit. 2024-11-24]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9110319A.
C-9110319AHabřina (Hradec Králové) Kalferstová, Jana
Poslední změna: 2024-07-18
Popis akce:
Hlavní typ:jiná evidence
Lokalizace/okolnosti:
Hrádek Vražba. Zalesněný kopec Vražba s kótou 304, vzdálený cca 700 m SSZ od okraje intravilánu.
Poznámka:Terénní prospekce byla provedena v rámci "obnovy identifikace nemovitého památkového fondu (tzv. reidentifikace)". Hrádek Vražba je oválného půdorysu o vnitřních rozměrech 15 x 18 m (ve směru severojižním) a 31 m (ve směru východozápadním). Opevnění hrádku sestává z příkopu (šířka 15-17 m, hloubka 7-8 m) a valu bez vnitřní konstrukce (v narušené části valu bylo identifikováno pouze přepálení - do červena zbarvená zemina s uhlíky). V SV části je tato fortifikační soustava zesílena dalším příkopem (šířka 5 m, hloubka 1,5 -2 m). Akropole hrádku byla obklopena palisádou (zjištěno archeologickým výzkumem). Ve východní části akropole hrádku je patrná vyvýšenina o průměru cca 9 m a výšce cca 0,5-0,7 m. V rámci archeologického výzkumu této vyvýšeniny byl odkryt objekt ohraničený ze SZ strany výraznou, na JV již méně výraznou kamennou destrukcí a kůlovými jamkami. Součástí objektu bylo i otopné zařízení s původně klenutou kupolí o průměru 1-1,2 m. Tento objekt je interpretován jako hradní palác dřevohlinité kůlové konstrukce (založení kůlů zpevněno kameny). Habřina, hrádek Vražba náleží mezi drobná feudální sídla, která stojí na hranici mezi tvrzí a hradem - v literatuře se proto objevuje střídavě v obou těchto skupinách. Část badatelů se přiklání ke kompromisnímu označení "hrádek", ač toto označní není spojeno s nějakou exaktní definicí. Movité archeologické nálezy: sběry M. Richtera - atypická keramika (uloženo v M Hradec Králové pod př.č. 53/70), dále archeologickým výzkumem v roce 1978 byl získán soubor bílé keramiky červeně malované, železné předměty (hřeblo, zlomek podkovy, šipka), zlomek bronzoviny. S lokalitou jsou spojena i tzv. hradecká falsa: jde o napodobeninu runových nápisů na hliněnou desku a desku v podobě bůžka, rovněž popsanou runami. Falsa byla v roce 1922 předložena řediteli M Hradec Králové L. Domečkovi, který je a další jiné předměty s runovými nápisy zakoupil za účelem odborných expertýz. Analýza nalezených předmětů pracovníky Státního archeologického ústavu (dnes ARÚ Praha) a NM Praha potvrdila podezření L. Domečky, že jde o falsa. V kartě KP došlo k chybnému spojení s lokalitou Rotemberk a s lokalitou Markova zahrada (tvrz v intravilánu) - na jedné a téže kartě KP jsou vedeny 3 odlišné lokality.
Dokumentační jednotka C-9110319A-D01 –  celek akce
  pozitivní PIAN P-1322-010035 –  bod (přesnost:  odchylka jednotky metrů )
  13-22-08
 50.33403 : 15.823002
Komponenta C-9110319A-K001 –  vrcholný středověk – hrad  (obývání)
Externí zdroje: