Citujte jako: AMČR: Záznam C-9110320A [cit. 2024-11-24]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9110320A.
C-9110320AHabřina (Hradec Králové ) Kalferstová, Jana
Poslední změna: 2024-07-18
| Hlavní typ: | |
|---|---|
| Ostatní vedoucí: | |
| Lokalizace/okolnosti: | Zalesněná ostrožna na levém břehu Hustířanského potoka, poloha Rotemberk či Na Hradě, cca 1400 m S od kraje intravilánu. |
| Poznámka: | Terénní prospekce byla provedena v rámci "obnovy identifikace nemovitého památkového fondu (tzv. reidentifikace)". Hrad Rotemberk je považován za nástupce hrádku Vražba - první písemná zmínka pochází z roku 1357 (Herynk ze Semonic, hrad byl však označován jako Neznášov), resp. k roku 1371 (Ješek z Neznášova), nicméně mezi zde nalezeným keramickým materiálem je i střep datovaný do 13. stol. Jako Rotemberk je hrad označován od přelomu 15. a 16. stol. (za majitele Bavora z Hustířova a na Rotemberce). Rotemberk zanikl někdy mezi l. 1511-1542 (k roku 1588 je zmíněn jako pustý). Hradní relikt se nachází na ZSZ, výrazně rozšířeném, konci ostrožny, dlouhé 280-300 m a široké 14-40 m. Hrad sestávající z hradního jádra a "nádvoří", je od zbytku této ostrožny oddělen cca 8 m širokým šíjovým příkopem. Za ním se nachází relikt obvodové hradní zdi - zhruba v její střední části je patrný vystupující pozůstatek okrouhlé věže. Za obvodovou zdí se nachází "nádvoří" s vnitřní zástavbou (pravděpodobně podsklepené objekty zejména v JJZ části), nyní zničené činnostmi spojenými s jeho hospodářským využitím. Do ZJZ části hradní dispozice je umístěno vlastní hradní jádro, které od nádvoří odděluje příkop. V jádře lze identifikovat pozůstatek hradní studny a relikty zdí (dle jejich vzhledu lze usuzovat, že při destrukci nedošlo k rozvalení, ale zaklopení - tzv. zavřený hrad). Na předpolí hradu, konkrétně na VJV konci ostrožny poblíže její šíje, je patrná mělká terénní deprese, za níž se nachází nízká terénní vlna, částečně poškozená těžbou písku. Ač její výzkum v roce 1992 neprokázal žádnou nespornou souvislost s okolním osídlením kulturou lužickou (tj. období popelnicových polí), neboť nalezené 4 střepy mohou pocházet z okolí vně ostrožny a do tělesa násypu se mohly dostat druhotně, V. Vokolek (M Hradec Králové) popsanou situaci interpretuje jako hradiště lužické kultury. Toto hradiště měl od okolního terénu oddělovat příkop a val s palisádou, nyní patrný pouze v podobě oné nízké terénní vlny. Jedno z dvou výzkumem identifikovaných narušení terénní vlny V. Vokolek interpretuje jako pozůstatek po palisádě vystavěné na koruně valu z kolmých a šikmých kůlů. Na ploše ostrožny nebylo další lužické osídlení evidováno, což V. Vokolek vysvětluje intenzivní středověkou a novověkou hospodářskou činností, která stopy po starším osídlení zcela zničila. V kartě KP došlo k chybnému spojení s lokalitou Vražba a s lokalitou Markova zahrada (tvrz v intravilánu) - na jedné a téže kartě KP jsou tedy vedeny 3 zcela odlišné lokality. |
pozitivní 13-22-08
50.340828 : 15.827053