Citujte jako: AMČR: Záznam C-9110327A [cit. 2024-11-24]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9110327A.
C-9110327AHorní Přím (Hradec Králové ) Kalferstová, Jana
Poslední změna: 2024-07-18
| Hlavní typ: | |
|---|---|
| Lokalizace/okolnosti: | Les Přímský, cca 350 m J od komunikace vedoucí ze Stěžer do Horního Přímu, Z od rozbočení lesněpolní cesty do Těchlovic. |
| Poznámka: | Terénní prospekce byla provedena v rámci "obnovy identifikace nemovitého památkového fondu (tzv. reidentifikace)". Fortifikovaná poloha o rozloze cca 150 x 180 m. Fortifikace se dochovala pouze na SSV až JV straně v podobě dvojice souběžných valů (viz dále) a krátkého valu na západě až ZSZ. SZ až severní stranu areálu zcela zničila pískovna a štěrkovna, na jižní až JZ straně není fortifikace patrná - jedinou obranu tu skýtá mírný svah, místy s cca 1-1,5 m převýšením (část této partie terénu je navíc podmáčena - mokřad). Výše zmíněná fortifikace sestává z dvojice valů, které se táhnou nejprve směrem SSZ-JJV (tedy de facto sledují průběh lesněpolní cesty od Přímu do Těchlovic) a následně - cca 30 m od odbočky z této lesněpolní cesty směrem na Stěžery - se otáčejí přibližně na západ. Místo, kde se fortifikace otáčí západním směrem, je poškozeno lesní cestou (konkrétně recentně vybudovaným vjezdem do areálu). Vnější val je v úseku SSZ-JJV dlouhý cca 85 m, vysoký až 2,5 m, široký až 7 m, s cca 5 m šířkou koruny. Severní konec valu je odtěžen pískovnou a kamenolomem (dnes zaváženo komunálním odpadem), jižní konec valu, respektive místo jeho zlomu na západ, je poškozeno cca 3-3,5 m širokou lesní cestou. Před valem (tedy mezi valem a lesněpolní cestou) se nachází cca 2-2,5 m široký a až 2,5 m hluboký příkop. Těleso valu v západním úseku je cca 65 m dlouhé, vysoké cca 3,5 m a až cca 7-10 m široké. I zde se před valem (směrem do volného terénu) nachází cca 2,5 m široký příkop. Vnitřní val je na severu rovněž odtěžen pískovnou a štěrkopískovnou, o cca 30 m délce, o cca 5 m šířce (šíře koruny činí cca 1,5 m) a cca 2 m výšce. Mezi ním a vnějším valem je patrný až cca 2,5 m široký příkop. Západní úsek vnitřního valu je cca 27 m dlouhý, cca 2 m široký a stejně tak vysoký. Příkop mezi ním a vnějším valem je široký cca 1,5 m. Relikt valu v západní až ZSZ části, který se nachází mezi mokřadem a jižním okrajem pískovny je dlouhý cca 10 m, vysoký cca 1,5-2 m a široký cca 5 m. Ve vnitřním areálu nejsou patrny žádné další stopy po dalším členění, přestože L. Domečka (ředitel M Hradec Králové a archeolog) ještě na počátku 20. stol. hovořil o trojím valu a dvojím příkopu na straně SV a JV a v souvislosti s nálezy hrobů se zmiňuje o středním valu - tuto část fortifikace pravděpodobně zničila postupující těžba písku a štěrku. Datace nejasná: dle některých badatelů jde o pravěké či raně středověké (tj. slovanské) hradiště, jiní mu přiřazují středověké stáří - relikt tvrze či hrádku (A. Sedláček), případně novověké stáří - vojenský tábor snad z třicetileté války (mimo jiné již J. L. Píč v roce 1912). Pro určení pravěké datace je zásadní, že hroby a sídlištní jámy ze starší doby bronzové, konkrétně z období únětické kultury (cca 2100-1600 př. n. l.), byly nacházeny pod tělesy valů odtěžovanými spolu s těžbou písku a štěrku. Je-li tedy fortifikace pravěká, musí být mladší než toto starobronzové osídlení. Využití areálu v době hradištní (tj. slovanské) indikuje nález sídlištní jámy (výzkum L. Domečka). Pozdně středověkou až novověkou aktivitu dokládají ojedinělé nálezy keramiky. Vzhledem k tomu, že žádný z těchto nálezů nemá přímou stratigrafickou souvislost s fortifikací, je pouze dokladem využití areálu, nikoliv indikátorem doby výstavby opevnění. |
pozitivní 13-22-21
50.22835 : 15.712483
val (x)