Citujte jako: AMČR: Záznam C-9125869A [cit. 2024-11-24]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9125869A.
C-9125869AJindřichův Hradec (Jindřichův Hradec ) Durdík, Tomáš
Poslední změna: 2024-07-19
| Hlavní typ: | |
|---|---|
| Uložení nálezů: | ARÚ Praha. |
| Lokalizace/okolnosti: | Zámek. |
| Poznámka: | Výzkum od r. 1975. V r. 1976 zkoumán prostor zahrady, kde stávala středověká věž (zbořena 1594-95, D. Menclová ji považovala za pozdně románskou obytnou). Systém sond vymezil průběh okraje nízké ostrožny, při bourání věže a zřizování zahrady byla částečně osekána i skála (dle archivní rešerše). Vymezený prostor věžiště se pro obytnou věž jeví příliš malý, šlo tedy zřejmě o věž hradební. Ze zaniklých konstrukcí středověkého hradu zachycen pouze fragment parkánové zdi. Jako příměs se vyskytla slovanská keramika, pocházející patrně z původního, pozdější zástavbou zcela zničeného hradiště. V r. 1977 zachycen průběh raně gotické parkánové hradby cca mezi kašnou a nárožím Španělského křídla. Sondáží ověřen rozsah ploch zničených při terénních úpravách koncem 16. stol. i celkový obrys části hradu. V negativu se projevila část průběhu vnějšího líce hlavní hradby. Ve vrstvách 13. stol. jako příměs zjištěna hradištní keramika. V prostoru parkánu odkryt roh do skály zasekaného objektu ze 13. stol., který nemohl být blíže zkoumán. V r. 1978 položeny 2 sondy v prostoru zahrady mezi Velkými arkádami a rondelem, zkoumán prostor III. nádvoří, nádvorní lom Španělského křídla, proveden plošný odkryv pod okrouhlou věží. Současně dokumentována situace v průkopu inženýrským sítí před čelem zámku. V r. 1979 prováděn výzkum v místnosti mezipatra Španělského křídla, sledován postup zaniklé raně gotické hradby, prostor III. nádvoří. Složitá stratigrafie porušena renesančními až recentními vkopy. Po pauze pokračoval v r. 1984 odkryv suterénní místnosti zaniklého hradního křídla. Odkryto bylo pokračování nádvorní stěny, zasekané do skalního podloží. Sonda zachytila část vnější obvodové zdi hradního jádra. Vnitřní strana vykazovala pozůstatky šnekového schodiště. Nejnižší ve schodišti zjištěný bod, který nepředstavuje nejnižší bod schodiště, leží více jak 1 m níže než podlaha do skály zasekaného suterénu. Prodloužením sondy z roku 1983 byla geofyzikálním průzkumem zjištěna mulda, snad přirozeného původu. Tuto muldu s balvanitými svahy vyplňují spáleništní náplavové vrstvy s materiálem od doby mladohradištní do 13. stol. Dále byl vypreparován větší počet velkých dřev, zřejmě netvořících systém. V r. 1985 vyhloubila stavební firma průzkumné šachtice při vnějším líci Stavení Adama II. z Hradce a další výkop při rondelu. V těchto výkopech nebyly konstatovány závažné archeologické situace. V r. 1986 zjištěna sondou na prvním nádvoří hrana a kontreskarpová zeď II. hradního příkopu, zavezeného v renesanci. Před zdí se nad vrstvami 13.-15. stol. podařilo odkrýt část půdorysu zděného objektu, který je dle nálezů možno interpretovat jako renesanční kovárnu. Sonda při nároží domu v blízkosti věže Lázny měla ověřit průběh vnější pozdně gotické parkánové hradby. Ve zkoumaném prostoru však tato fortifikace díky sklonu skalního podloží zanikla i s vrstvou skály, na níž stála. Před čelní hradbou 1. nádvoří při náhonu (původní první příkop) měly sondy zjistit a zachytit průběh čela velké pozdně gotické dělostřelecké bašty, jejíž zdivo bylo zjištěno v 70. letech vprůkopu inženýrských sítí. V celé ploše sondy se ukázalo, že zeď oproti náhonu byla v 19. stol. výrazně posunuta dopředu a zbytky bašty se do úrovně hladiny nepodařilo zjistit. V menší sondě v blízkosti vstupní brány byl zjištěn svah příkopu a stratigrafie vrstev na něm. Sonda při čelní straně druhého nádvoří při nádvorním líci pozdně gotické budovy zjistila stratigrafii vrstev nádvoří a potvrdila, že celý zkoumaný prostor ležel již před 3. příkopem. V r. 1987 bylo první zkoumanou plochou I. nádvoří, kde při nádvorní zdi čelního křídla byla zjištěna výrazná terénní úprava, předcházející výstavbě stávající pozdně gotické budovy. Pod touto navážkou, související nejspíše se zdvižením hladiny rybníku Vajgaru, se nacházela výrazná vrstva obsahující materiál 13. stol. a nasedající již na rostlé podloží. Druhou zkoumanou plochou byla již z předešlých let rozpracovaná část 3. nádvoří před stavením Adama II. z Hradce, kde pokračoval plošný odkryv suterénu zaniklého gotického křídla hradu. Dokončen byl odkryv nádvorní fronty sklepa. V r. 1988 se výzkum soustředil do tří prostor. Prvou se stala zahrada mezi Velkými arkádami a rondelem, kde sondáž probíhala již v 70. létech. Dvěma sondami byl upřesněn průběh zaniklé raně gotické hlavní a parkánové hradby, obrys zaniklé nárožní věže a v plném profilu sledována výplň zaniklého mladohradištního příkopu, jehož plocha se v dispozici hradu ve 13. stol. stala parkánem. Na 3. nádvoří před stavením Adama II. z Hradce byl třemi sondami dokončen plošný odkryv suterénu zaniklého gotického křídla. V podlaze zmíněného sklepa, do něhož se vstupovalo zděnou vstupní šíjí či šnekovým schodištěm, byla zjištěna jímka na stahování vlhkosti, do níž též vedl odvodňovací kanálek. V interiéru sklepa se kromě destruovaných podlahových úrovní vyšších podlaží vyskytly i kvalitní soubory kachlů náležejících výtvarně několika náročným kachlovým kamnům. Součástí reprezentativní kolekce dalšího inventáře je i bronzové osobní pečetidlo. V nepodsklepené části budovy byly zkoumány vrstvy výplně zaniklého mladohradištního příkopu. Ve 13. stol., kdy se tato plocha stala parkánem, byla využita pro situování různých objektů (nelze vyloučit kovárnu). V nejstarších vrstvách se vyskytly pozůstatky dřevěné konstrukce. Z vnějšího líce obvodové hradby vybíhalo mohutné zdivo, interpretovatelné jako pozůstatek věže či opěrný pilíř. Na druhém nádvoří byl sledován průběh kontreskarpové strany 3. příkopu. V prostoru sondy však byla situace poškozena mladším zásahem a zachyceny byly pouze vrstvy výplně příkopu. V r. 1989 se výzkum opět soustředil do tří prostor. Na zahradě mezi Velkými arkádami a rondelem pokračovalo jednou sondou sledování zaniklé parkánové hradby, jejíž torso však bylo i v této sondě (XLII) zbaveno líců díky mladším zásahům. Na třetím nádvoří byly vyhloubeny 4 sondy. Sonda XLIV rovnoběžná s Velkými arkádami zachytila průběh zaniklého příkopu, vyplněného definitivně v průběhu 13. stol., kdy se jeho prostor stal parkánem kamenného hradu. Na dně příkopu bylo nalezeno několik starohradištních střepů. Situace při hranách příkopu byla velmi těžce postižena renesančním snižováním terénu, přesto se podařilo najít fragment zdiva jak hlavní, tak parkánové hradby. V prostoru vnitřní plochy raně gotického hradu se k hradbě přikládalo pravidelné nároží do skály zasekané jámy, která, jak ukázala i situace i v přilehlé sondě XLVII, je nejspíše renesančního původu. Zmíněná sonda dále zjistila stratigrafii novověkých povrchů nádvoří, zbytky dvou dřevěných vodovodů a hranu do skály zahloubeného objektu, v jehož výplni se vyskytuje materiál z 15. stol. Sonda XLV, kolmá na nádvorní průčelí stavení Adama II. z Hradce, přinesla další řez výplní zaniklého příkopu a s kvalitní stratigrafií 13. stol. V této době zde v parkánu existoval objekt, nejspíše kovárna. Z parkánové hradby byl zachycen vnitřní líc, z hlavní pak fragment vnějšího. Sonda XLVI kolmá na Starý palác zachytila cca polovinu do skály zasekané studny či cisterny, zavezené již ve 13. stol. Výzkum tohoto objektu pak pokračoval i v roce 1990. Sonda byla položena v místě plánovaného vyústění kolektoru inženýrských sítí, stejně jako sonda XLIII na 2. nádvoří, která poskytla kvalitní (cca 80 vrstevnou) stratigrafii a zachytila kontreskarpu včetně kontreskarpové zdi a část zásypu 3. příkopu. Poskytla též velmi kvalitní vzorky gotického a renesenčního inventáře (zvláště kachlů). 14. a 15. sezóna výzkumu v l. 1990-1991 probíhala v souvislosti s památkovými úpravami objektu. Sezóna roku 1990 byla negativně ovlivněna personální změnou a postupem stavebního technika KSSPPOP, který nerespektoval dohodnutý postup a zavezl rozpracovanou sondu na 3. nádvoří. Její plocha byla pro výzkum nepřístupná a tento se soustředil na plochu 2. nádvoří. Zde byl dokončen řez přes zaniklý 3. příkop, rozpracovaný v loňském roce. Výplň příkopu s množstvím kvalitních vrcholně středověkých a raně novověkých nálezů byla zkoumána do hloubky 4,5-5 m, aniž bylo dosaženo dna. Početné nálezy mincí ukázaly, že oproti dosavadním předpokladům příkop definitivně zanikl až v průběhu 17. století. Na straně ke starému paláci byl odkryt i zbytek parkánové hradby. Tři sondy při nádvorní frontě čelního křídla druhého nádvoří poskytly představu o stratigrafických poměrech plochy nádvoří před příkopem a sonda v koutě nádvoří zachytila styk kontreskarpové zdi 3. příkopu s raně gotickou obvodovou hradbou a svah ukončení 3. příkopu. Velmi závažnou situaci zachytila sonda mezi bergfritem a nárožím starého paláce. Poprvé se v areálu hradu podařilo odkrýt neporušenou, nejspíše středohradištní vrstvu, obsahující velké množství kvalitní mazanicové omítky. Dále zde byla odkryta část šikmé vyzdívky mezi oběma stavbami a základy nové stavby. Na počátku r. 1991 byla neohlášeným a neprojednaným výkopem o hloubce cca 5 m zničena část plochy 2. nádvoří včetně kontreskarpové zdi a eskarpové strany 3. příkopu. Záchranná akce 24. 1. mohla již pouze provést jen nejnutnější dokumentaci a zaměřit a posoudit katastrofální rozsah škod. Vlastní výzkumná sezóna pak proběhla od dubna až do počátku srpna a byla cele zaměřena na výzkum zaniklé cisterny na 3. nádvoří, který nemohl být z důvodů zavezení sondy dokončen v roce 1990 a jejíž výplň byla mezitím narušena ještě postupem stavby kolektoru. Cisterna byla zřejmě v průběhu či na konci 14. století zavezená nakopanými vrstvami, obsahujícími výrazně starší nálezový fond (včetně středohradištních příměsí), v části zkoumané v roce 1989 se prakticky neprojevily intruse z doby zavážení. Z metodického hlediska je tato situace velmi poučná. V případě pouhého vzorkování této části výplně by byly učiněny zcela chybné závěry. Po vyčerpání finančních prostředků byl výzkum nebývale rozměrné (průměr 5 m) cisterny přerušen a skončen v hloubce 7,5 m, kde se již pohyboval ve vrstvách z 14. století s velmi kvalitním nálezovým fondem s množstvím nálezů z organických hmot (např. kožená obuv, dřevěné bednářské i soustružené výrobky, stavební dřevo apod.). Pro dokončení výzkumu se od investora nepodařilo zajistit finanční podmínky. Personální změny na KSSPPOP a z nich vyplývající změny přístupu k vlastnímu výzkumu učinily z lokality, vyznačující se do té doby vzorovou spoluprací, jeden z problémových objektů. V r. 1992 probíhala 16. sezona výzkumu prováděného v souvislosti s památkovými úpravami zámku. V dubnu až červnu byla zahájena pokračováním výzkumu cisterny na 3. nádvoří postižené výstavbou kolektoru inženýrských sítí, která byla vytěžena do hloubky 9,5 m. Zkoumaná část stratigrafie byla tvořena nálezově velmi bohatými vrstvami s množstvím nálezů z organických hmot (především dřevo - odpadní, stavební i dřevěné výrobky, např. soustružené poháry a misky, bednářsky vyráběné misky, další nádobí, nástroje, dřevěné meče apod., dále množství kůží (především boty a další výrobky) atd.). Tuto část stratigrafie lze datovat nejspíše do 14. stol. Kromě výzkumu cisterny byl prováděn záchranný výzkum a dozor při strojním hloubení rýh inženýrských sítí na prvém nádvoří. Na dvou místech zde byla přeťata kontreskarpová zeď druhého příkopu a část jeho nejspíše vrcholně renesančního zásypu. Na jednom místě rýha přeťala celou šíři příkopu. Přestože zde na eskarpové straně historické terény zcela zanikly a odsekána byla i část skalního podloží, bylo možno konstatovat, že zde původně existoval parkán. Rýhy dále proťaly pozůstatky raně novověké zástavby prvého nádvoří při kotreskarpové zdi druhého příkopu. Šlo jednak o již z dřívější sondáže známou kovárnu, jejíž nádvorní stěnu rýha zcela (a zbytečně) zničila a jednak o rozměrnou stavbu neznámého účelu s kvalitní podlahou z keramických dlaždic. Zachyceny byly též vrcholně středověké a novověké úrovně nádvoří. Výzkum pokračoval v srpnu a na počátku září. Jeho hlavní náplní byl předstihový výzkum v trasách inženýrských sítí na 3. nádvoří. Ve značné části zkoumané plochy se pod renesanční dlažbou nacházelo v důsledku renesanční nivelisace přímo osekané skalní podloží. Zjištěn byl průběh několika raně novověkých vodovodů, v jednom případě v trojnásobné superposici. V prostoru zaniklého gotického křídla byla situace těžce postižena rozsáhlými renesančními jamami nejspíše k těžbě kamene. Část jejich výplně s množstvím žulových odštěpků je nutno spojovat s intenzivní kamenickou činností, patrně v souvislosti se stavbou Velkých arkád. Před nimi se podařilo zachytit část průběhu neznámého zdiva, nejspíše nádvorní stěny neznámé gotické budovy. Jednou sondou byla zkoumána situace pod čelem velkého sálu, kde byl zjištěn eskarpový svah mladohradištního příkopu s vrstvami výplně. Ve 13. stol. se prostor tohoto příkopu stal parkánem, do něhož byla posléze založena omítaná noha pozdněgotického arkýře (či spíše mělkého risalitu) pozdněgotického velkého sálu, k níž se v 16. století přiložil renesanční přístavek. Sonda též zjistila další zaniklou přístavbu. Při pokračování výzkumu cisterny byly vytěženy cca další dva metry výplně, aniž bylo dosaženo dna. Výplň cisterny poskytla mimořádně kvalitní soubor nálezů, zvláště z organických hmot, který bude nesporně náležet k základním jihočeským zdrojům informací o hmotné kultuře hradního prostředí 14. století. Provedena byla též dokumentace rýhy inženýrských sítí na 2. nádvoří, která byla ze značné části vedena výplní 3. příkopu s množstvím kvalitních nálezů, ale i recentních a subrecentních zásahů. Dále výkop prošel zaniklou raněgotickou 3. branou, z níž byl zachycen fragment čelní a boční stěny. Ve stratigrafii za branou se dochovaly i vrstvy 13. století. 7. 12. byla provedena záchranná akce ve výkopu inženýrských sítí v prostoru Velkých arkád (výzkum zde nemohl být z bezpečnostních důvodů proveden v létě). Předcházející výkopy v rozporu s uzavřenými dohodami sledovali v době nepřítomnosti T. Durdíka archeologové NPÚ České Budějovice (úplná dokumentace, pokud byla pořízena, nebyla doposud předána). Výkop zničil část v létě zjištěného zdiva neznámé gotické stavby. V jejím interieru se nacházel do skály zasekaný kanálek s vyzděným čelem. Se směrem výkopu se kryla i trasa zaniklého raně novověkého vodovodu. 16. sezona byla poslední velkou výzkumnou sezonou v souvislosti s rekonstrukcí hradu, při níž v posledních letech zvláště díky změněnému přístupu ze strany investora, došlo k velkým a zbytečným únikům informací. Výzkum cisterny na 3. nádvoří nebyl již dokončen - archeologická situace byla zatopena a do cisterny překryté betonovou deskou s otvorem umožňujícím nahlédnout do jejího vnitřku bylo vestavěno ukončení kolektoru. Při návštěvě lokality v r. 1993 za účelem revise depositáře zjistil T. Durdík, že na prvém nádvoří probíhá bagrování rýhy kanalisace, které nebylo nahlášeno a pochopitelně ani sledováno. V tomto roce šlo již o druhé narušení tohoto druhu (prvým byl výkop kanalisace na 2. nádvoří). Realisovaná část výkopu sledovala v minulém roce provedenou a dokumentovanou rýhu inženýrských sítí. Na profilech nebyla patrna složitější situace. Nejspíše zde ještě vystupovalo skalní podloží, respektive jeho zvětralá část nebo navážky ze zvětraliny z doby zvyšování úrovně nádvoří po napuštění Vajgaru. Všechny zásahy rušící tuto situaci byly recentní. Dle sdělení provádějící firmy bude výkop pokračovat až k Mlýnské strouze, protne tedy doposud nezkoumanou část nádvoří. Bylo by nezbytně nutné upozornit správu hradu opětovně na její zákonné povinnosti, i když o účinnosti tohoto opatření si nelze činit iluze. Následoval záchranný výzkum v rýhách inženýrských sítí, provedených ve východní části prvního nádvoří hradu v podstatě souběžně (s několika odbočkami) s nádvorní fasádou čelního křídla hradu. Dokumentováno a vzorkováno bylo několik desítek metrů profilu. Z doby existence slovanského hradiště nebyla zjištěna žádná vrstva ani terénní úprava, a získány nebyly ani žádné nálezy tohoto stáří. Nelze vyloučit, že svažitá plocha mohla ležet již před čelem akropole. Ve východní části byl zachycen skalní výchoz, dokládající původní značnou členitost nádvoří. Nejstarší zjištěná vrstva životních nečistot, na povrchu uzavřená štětem, náleží 13. století. Dvě kůlové jamky představují jediné zachycené objekty. Po celou středověkou existenci sloužila postižená plocha jako nádvoří. Po delší době užívání zmíněného štětu byla terénní úroveň zvýšena navážkou s vrcholně středověkým materiálem, evidentně související s napuštěním Vajgaru. Zjištěny byly dále mladší úpravy nádvoří až po renesanční dlažbu a mladší zásahy. Na otevření státního zámku pro veřejnost na počátku července r. 1993 informoval J. Muk T. Durdíka o provedení výkopu inženýrských sítí na druhém nádvoří zámku od šachty kolektoru až po prostor před dnešní třetí bránou. Zaházený výkop byl dosud dobře patrný. Výkop o délce několik desítek metrů nebyl hlášen ani sledován. Zničil značnou část nálezově bohaté stratigrafie výplně třetího příkopu, jejíž zbytek odtrhl od kontreskarpové zdi. Dle sdělení J. Muka bylo výkopem odkryto několik desítek metrů této zdi, v níž se před dnešní třetí branou jevila spára (nejspíše související s konstrukcí mostu). Pokud je známo, žádná dokumentace nebyla provedena a s výjimkou skici J. Muka bude toto sdělení jedinou zprávou o tomto výrazné narušení. V r. 1995 byla v interiéru čelního křídla druhého nádvoří provedena první etapa záchranného výzkumu a měřické dokumentace výkopu pro stavbu nového schodiště spojujícího tuto budovu s níže ležícími toaletami na prvém nádvoří. Tato stavba nebyla ve smyslu platných zákonných norem projednána s ARÚ a zjevně ani s jiným archeologickým pracovištěm, což není na lokalitě v poslední době prvý případ. Hlášena byla kvůli nálezu schodiště až v době, kdy již polovina výkopu zničila celé historické nadloží (o mocnosti téměř 3 m) a v druhé polovině byly až na zmíněné schodiště vytěženy všechny vrstvy. Kromě toho byla proražena obvodová hradba. Postižená plocha má rozsah cca 10 m2. V hlubší části byla v profilu dokumentována minimálně šestnáctivrstevná, nálezově bohužel více než chudá stratigrafie, obsahující vrstvy související s přemyslovským hradištěm, základový vkop nejspíše raně gotické obvodové hradby a jeho výplně, mladší terénní úpravy a zásahy a nejspíše renesanční revisní výkop podél čelní zdi druhého nádvoří. Pracovníky stavby nebyly vybrány žádné nálezy, sběrem na hromadách vytěžené zeminy byl získán malý soubor keramických zlomků převážně novověkého stáří. V druhé, mělčí části výkopu, bylo odkryto schodiště o 4 stupních, z nichž 2 horní jsou provedeny z raně gotických buchet, 2 spodní pak z kamenicky opracovaných, snad druhotně použitých prvků. Vzhledem ke zmíněné čelní zdi, k níž je přiloženo, je schodiště dodatečné, na protilehlé straně má vlastní cihlovou zídku. Vytěžením veškerých souvisejících vrstev zanikla možnost archeologické datace. Proto je při pokusu o datování možno vycházet pouze ze stratigrafie ve zdivech a z celkových dispozičních vztahů. Schodiště je mladší než čelní, nejspíše raně gotická zeď. Renesanční pilíř dnešní klenby byl stavěn již po zániku objektu, jehož dvě úrovně schodiště spojovalo. Dispozičně s největší pravděpodobností schodiště nemůže nesouviset ani se sousedními pozdně gotickými konstrukcemi. Pokud je skutečně před pozdně gotického stáří, což je velmi pravděpodobné, je jediným doposud známým pozůstatkem vrcholně či raně gotické zástavby čela druhého nádvoří. V této souvislosti se jedná nesporně o nález velmi významný. Dle názoru T. Durdíka je jak z hlediska archeologické, tak obecné památkové péče, zboření nalezeného gotického schodiště, pokud by se mělo dále postupovat podle projektu na stavbu nového schodiště k toaletám, nepřijatelné. Pokud by bylo postupováno podle platných zákonných norem, byl by gotické schodiště zjistil předstihový archeologický výzkum a na nález mohly reagovat navazující projekční a realisační práce, které by ho respektovaly. Nesouhlas se zbořením schodiště je obsažen v zápise čj. 775/95, který T. Durdík na místě zanechal dr. M. Paulíkovi. Pokud by skutečně mělo dojít k zániku schodiště, je nutno (též obsaženo ve zmíněném zápise) buchty a kamenické prvky, z nichž je postaveno, v nepoškozeném stavu uložit. Projekt, který měl možnost T. Durdík shlédnout poprvé při této příležitosti, dále předpokládá proražení pozdně gotické příčné zdi a další výkopy v sousední místnosti (dle sdělení L. Šandery při nehlášených a archeologicky nesledovaných úpravách v loňském roce vytěžené až na skalní povrch, který se měl nacházet nehluboko pod dnešním). Tyto práce již nebyly realisovány. Jindřichův Hradec je v současné době navrhován na Národní kulturní památku, ke zlepšení přístupu k jeho hodnotám jako historického pramene však přes všechny předcházející peripetie nedošlo, jak názorně dokládá dokumentovaný výkop. Lokalita byla více jak deset let vzorem spolupráce mezi archeology a památkáři a nedocházelo zde k úniku informací při prováděných památkových úpravách. O to bolestnější jsou zbytečné ztráty posledních let. |
pozitivní 23-34-06
49.141964 : 15.000555
příkop val
jáma sklep hradba příkop
jáma sklep hradba příkop
příkop val