Citujte jako: AMČR: Záznam C-9131826A [cit. 2024-11-24]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9131826A.
C-9131826AHradiště u Boříkov (Klatovy ) Hrubý, Petr
Poslední změna: 2024-07-19
| Hlavní typ: | |
|---|---|
| Ostatní vedoucí: | |
| Uživatelské označení: | ARÚ Praha 2953/1998 |
| Uložení nálezů: | U P. Hrubého. |
| Lokalizace/okolnosti: | Kóta Na skále (718 m) 350 m JZ od kapličky v obci Hradiště. Podnět: odborný záměr. |
| Poznámka: | Povrchový průzkum a drobná sondáž v severním předpolí kóty Na skále (718,0 m), kde je starší odbornou literaturou situováno dosud nedatované hradiště (ppč. 154-158). Údaj o existenci opevnění je uveden i v literatuře populární (Sklenář K., 1993). Průzkum v květnu 1978 zjistil val, zachovaný dobře zejména na severní, východní a jižní straně, vymezující oválnou dispozici (Braun, Frýda, Soukupová 1980). Areál je tvořen vrcholovou plošinou, zakončenou na jižní straně skalním sukem. Východní, jižní, západní a částečně SZ svahy jsou dosti prudké, pokryté kamennou sutí a drobnějšími skalními útvary. V severním předpolí se nachází kóta Kovářská (707,0 m), oddělená od lokality takřka neznatelným sedlem, kde se dnes nachází lesní školka. Převýšení vůči okolnímu terénu je asi 50 m (měřeno od obce Hradiště), západní a SZ svah je však mnohem hlubší (převýšení kolem 200 m a více). Vodní zdroj je vzdálen asi 200 m východně. Nejbližšími většími vodními toky jsou Úhlava (10 km) a Otava (14 km). Povrch lokality je dnes pokryt hustým mladým smrkovým porostem, znesnadňujícím přístup a průzkum. Z mapy stabilního katastru (stav k r. 1837) je patrno, že na nalezišti se na dvou velkých parcelách v té době nacházelo zorané pole. Průzkum studentů FFUK se zaměřil na získání archeologického materiálu, který by umožnil lokalitu chronologicky a kulturně zařadit a pak na způsob opevnění, případně dokumentaci jeho vhodných úseků. Val je zachován v podobě terasy (výška asi 1,5-2 m), s vyvýšením pouze vně arálu. Na SSV je zřetelně patrné kamenné jádro valu, na SSZ a severní straně se však jeví jen jako terénní hrana, vymykající se poněkud běžným parametrům valů na pravěkých až raně středověkých hradištích. Na severu předpolí kóty Kovářská byl získán sběrem keramický materiál (34 ks), převážně z 15.-16. stol., jeden zlomek výdutě by mohl patřit snad do 13. stol. Stejné nálezy pocházejí i ze sběru v prostoru lesní školky asi 50 m severně od hrany valu-terasy (17 ks). Mikrosondáží získán stejně starý materiál i z prostoru JZ a západně od skalního suku a konečně i z vlastního areálu vymezeného terasou (6 ks). V prostoru jižně od skalního suku rozpoznána nízká kamenná lícovaná zídka o délce 14 m, stavěná na sucho, výška asi 50 cm. Asi 20 cm pod povrchem nalezena při patě zídky pročervenalá požárová vrstva, bez nálezů. Tato zídka by mohla být pozůstatkem kamenného zpevnění zaniklé komunikace. Povrch naleziště, považovaného za hradiště, je celkem rovný a jeví známky umělých terénních úprav. Kontrolními vrypy v centrální části zjištěna pod vegetačním drnem v hloubce 30-40 cm půdní vrstva, obsahující středověkou a raně novověkou keramiku. Pod touto vrstvou se nacházelo sterilní podloží. V Hradišti je k r. 1338 zmiňován jakýsi Zdeněk, majitel poplužního dvora. Již r. 1383 držel Protiva z Kasejovic půl tvrze a tzv. hořejší dvůr (!) a 3/4 vsi po Oldřichovi z Hradiště. K r. 1406 je zmiňován jako majitel hradiště nějaký Zachař a r. 1471 Bušek Trautenberger, který ves (snad i tvrz?) získal jako odúmrť. Později ves držena Běšiny z Běšin (Sedláček A.). Podle dosud získaných poznatků o nalezišti nelze vyloučit ryze středověký původ lokality, je dosti pravděpodobné, že se může jednat právě o onu tvrz, případně poplužní dvůr. Průzkum zatím nepotvrdil existenci pravěkého, případně raně středověkého hradiště. |
pozitivní 22-31-01
49.329556 : 13.376002
zlomek keramiky –keramika (57)
val (1)