Citujte jako: AMČR: Záznam C-9141259A [cit. 2024-11-24]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9141259A.
C-9141259ALysá nad Labem (Nymburk ) Motyková, Karla
Poslední změna: 2024-07-19
| Hlavní typ: | |
|---|---|
| Vedlejší typ: | |
| Uživatelské označení: | ARÚ Praha 9575/2001 |
| Uložení nálezů: | M Poděbrady, 36/97, 205/98. |
| Lokalizace/okolnosti: | Bývalý konvent bosých augustiniánů. Podnět: III. a IV. etapa rekonstrukce konventu - inženýrské sítě. |
| Poznámka: | Rekonstruovaný objekt má sloužit potřebám Státního okresního archivu. Celý areál bývalého barokního kláštera je zanesen na seznamu nemovitých kulturních památek pod č. 1866 a těší se tudíž zvláštní památkové ochraně. Archeologický výzkum, provedený v letech 1997 a 1998, nám poskytl následující obraz vývoje lyského návrší v prostoru, kde dosud stojí budova bývalého konventu bosých augistiniánů: 1. Pozdní doba kamenná až eneolit: jelikož se podařilo objevit jen malou a slabou pravěkou kulturní vrstvu, je naše nové poznání o nejstarším osídlení jen torzovité. Keramické nálezy ukazovaly spíše na mladší úsek eneolitu, tzv. řivnáčskou kulturu. Jde však o nálezy jen obecně klasifikovatelné. Doklady o pravěkém osídlení poskytly též části nádob vyzdvižené z výplně hrobových jam. Závěrem můžeme říci, že využití poměrně dominantního návrší zdvihajícího se z labské nivy, nijak pro eneolit nepřekvapuje. Odpovídající nálezy známe i z okolí. 2. Osídlení 11.-13. stol.: ačkoli písemné prameny uvádějí Lysou nad Labem jako knížecí državu už od 11. stol., prostor zámeckého návrší doklady o využívání místa v této době neposkytl. V námi zkoumané lokalitě máme teprve keramické nálezy ze sklonku 12. stol. a ze 13. stol. a to ještě v druhotném uložení ve výplni hrobových jam. Za přímý doklad sídelní aktivity můžeme považovat především mělký žlábek, kůlovou jámu a malé torzo zdi. K roku 1244 zaznamenáváme první zmínku o kapli sv. Desideria, avšak její postavení je kladeno o mnoho let dříve. Polohu rotundy se v půdoryse nepodařilo objevit, což je plně v souladu s písemnostmi, které píší o úplném zničení rotundy k roku 1737, kdy se stavěl nový barokní kostel Panny Marie. Také pokus situovat do zachycené terénní situace půdorys malé rotundy (4,13 m) vedl až k dosti přesvědčivému zjištění, že půdorys (za vzor sloužila románská rotunda na Vyšehradě datovaná k roku 1100) přesně kopíroval náznak kruhu. Ve světle archeologických pozorování se proto jeví jako velice možná ta hypotéza vzniku kaple, jež vidí za neobvyklým zasvěcením kaple sv. Desideria kněžnu Elišku Uherskou, ženu knížete Bedřicha, vládnoucího v 70. a 80. letech 12. stol., protože uctívání tohoto světce bylo v Uhrách v této době velmi rozšířeno. 3. Řadové kostrové pohřebiště ze 14. stol.: založení hřbitova v okolí kaple z archeologických dokladů nedokážeme jednoznačně určit. Křesťanské pohřby mají jen málo přidaných předmětů. Nejlepším vodítkem se proto nutně staly mince a ty ukazují zcela jasně na 14. stol. Byly to 4 stříbrné pražské groše Karla IV., parvus Jana Lucemburského ražený v letech 1320-1326 a haléř ražený okolo roku 1350 (Švábský Hall). V uvedeném období stojí a je v užívání kaple sv. Desideria. Na delší užívání hřbitova ukazují dodatečné pohřby do starších hrobových jam i uložení kostí v neanatomické poloze. Několik detailů, pozorovaných při preparaci koster, naznačují zvláštnosti v nakládání s některými mrtvými. Např. s hrobem H6 padly dokonce domněnky o vampyrismu. 4. Augustiniánský klášter a kostel Narození Panny Marie: k roku 1355 se připomíná založení augustiniánského konventu na hoře sv. Desideria v Lysé. O poloze a tvaru sídla nevíme však nic bližšího. K areálu kláštera, zničeném roku 1421 husity, pravděpodobně patří 2 paralelní zdi, které byly nejspíše součástí většího objektu pokračujícího dále východním směrem. Ten byl následně zničen výstavbou barokního kláštera. Pro silné porušení obou zdí nemůžeme ani s určitostí rozhodnout, zda nejde třeba už o renesanční zdivo. Podobné otázky vyvstanou také s výstavbou gotického kostela Narození Panny Marie. I když první zprávu máme až z roku 1528, s jistotou můžeme říci, že stál dříve. Mohla být tedy postavena společně se vznikem konventu nebo až při obnově areálu kláštera v 15. stol. Archeologicky objevená situace sice umožnila úplnou rekonstrukci celého půdorysu gotického kostela, bohužel však šlo o poměrně jednoduchý jednolodní kostel s delším presbytářem, který po slohové stránce neposkytuje žádné jemnější chronologicky průkazné prvky. 5. 16. a 17. stol.: oba kostelíky stále stojí, pravděpodobně tehdy byl omítnut a namalován interiér kaple Panny Marie. Nálezy z jímky v suterénu kláštera ukazují na přítomnost luxusních kachlových kamen. Bližší charakteristika objektu, který zde stával, možná stará rezidence kláštera (vysoká kvalita topení), je však obtížná. Jednalo se asi o protáhlou stavbu postavenou na hranu návrší. Vše nasvědčuje tomu, že při východní partii navazovala na budovu 2 m široká chodba. O budově, k jejímuž zboření došlo zřejmě při stavbě nového barokního kláštera, nám písemné prameny neřekly také nic podstatného. 6. 1. polovina 18. stol., výstavba barokního kláštera a kostela: od roku 1733 byl stavěn klášterní komplex. Současně došlo ke stržení obou starších kostelů a na jejich místě byl vystavěn nový barokní kostel (1740-1). Jeho demolice na konci 19. stol. byla mimořádně nešetrná a dovršila zánik podstatné části starších památek. |
pozitivní 13-13-03
50.20218 : 14.833798
jáma kůlová/sloupová (2)vrstva/souvrství (1)
zlomek keramiky –keramika (x)
jáma kůlová/sloupová (1)konstrukční prvek –konstrukce zděná (1)vrstva/souvrství (1)
zlomek keramiky –keramika (xx)
pohřeb kostrový (59)
zlomek kosti –kost lidská (109 jedinc)mince –měď (2)mince –stříbro (4)korálek –sklo (1; pravděpodobně z čelenky)přezka –bronz (1)hřeb/hřebík/nýt –železo (xx; hřeb)
konstrukční prvek –konstrukce zděná cesta
zlomek keramiky –keramika (xx)
jáma odpadní/jímka (1)sklep (1)konstrukční prvek –konstrukce zděná (1)chodba (1)
zlomek keramiky –keramika (xx)kachel –keramika (xx; luxusní kamnový)omítka –omítka (36; zlomky)
konstrukční prvek –konstrukce zděná (1)
zlomek kosti –kost (xxx)