Citujte jako: AMČR: Záznam C-9149870A [cit. 2024-11-24]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9149870A.
C-9149870APísek (Písek ) Durdík, Tomáš
Poslední změna: 2024-07-19
| Hlavní typ: | |
|---|---|
| Vedlejší typ: | |
| Uložení nálezů: | M Písek. |
| Lokalizace/okolnosti: | Písecký hrad v areálu města. |
| Poznámka: | V rámci studia hradů tzv. italského kastelového typu započal v roce 1980 povrchový průzkum se zaměřováním zbytků městkého hradu v Písku. Již běžná prohlídka celého areálu ukázala, že se z hradu zachovalo podstatně více, než bylo doposud předpokládáno. Prácepo kračovaly v následujích letech. Písecký hrad představuje v detailu nejlépe známého zástupce typu. Fotodokumentací byl dokončen průzkum městského hradu pro potřeby publikace. Při této příležitosti byly prohlédnuty trosky dvou zbořených domů v prostoru parkánu v bývalém JV nároží hradu. Starší z nich ve svém zdivu obsahoval druhotně použité architektonické články z hradu. Průzkum nádvorní fasády severního křídla hradu (dnešní muzejní budova). Na dnešní výšku budovy existovaly dvě raně gotické úrovně, a před dnešní nádvorní stěnou křídlo obíhal patrový arkádový ochoz. Z jeho přízemí byla zjištěna jedna osekaná konzola a část klenebních čel. Z prvého patra ochozu bylo zachyceno 7 konzol (z toho 3 v negativu) a klenební čela. Prvé patro ochozu tvořila uzavřená chodba, proto jeho stěnu, obsaženou v dnešní nádvorní zdi muzea, prolamoval pouze mohutný honosný portál. Excentricky umístěný portál zřejmě vedl rovněž do významné sálové prostory. Ve východní části dnešní budovy byla situace méně jasná. Byl rozeznán průběh zbytku parkánové hradby. Kromě gotických reliktů výzkum zjistil četné další zásahy, zvláště pak související s barokní kasárenskou přestavbou. Současně bylo zkoumáno průčelí rizalitu do dvora SEŠ, kde se nepodařilo zjistit žádný datující detail. Jak ukázaly v současné době prováděné výklizy, lomové zdivo rizalitu bylo založeno do pažených výkopů a přiloženo jak k hlavní obvodové hradbě, tak k mohutnému pilíři na západě. Lze je považovat za mladší, patrně ještě středověké rozšíření hradu. Ukázalo se, že úroveň dnešního dvora SEŠ je výsledkem výrazného, nejspíše barokního zásahu a leží téměř 2 m pod základovou spárou raně gotické obvodové zdi. Výzkum bude dokončen v r. 1988. Pokračování záchranného výzkumu severního křídla píseckého hradu v roce 1988. Odkrytím klenebních čel přízemí arkádového ochozu byl prakticky dokončen výzkum nádvorní fasády dnešní budovy. Kápě zaniklých kleneb ve zmíněné úrovni byly vyzděny z cihel. V interiéru se v úrovni přízemí nepodařilo zjistit žádné nové detaily. Z raně gotické stavby se dochovala nádvorní zeď a 2 příčky. Prvé patro křídla obsahovalo velký sál zaklenutý minimálně čtyřmi poli křížových kleneb. In situ byla zjištěna část jejich čel a tři osekané konsoly. V nádvorní zdi existoval pouze jediný otvor, rozměrný hrotitý portál, jehož ostění bylo v nádvorní fasádě odkryto již v r. 1987. Křížovou žebrovou klenbu měla i obdélná místnost přiléhající k západnímu čelu sálu. Otevřena byla rovněž předpokládaná roubená komora v nejzápadnější části. Původní interiérové omítky nebyly vzhledem ke zničujícím požárům nikde zachyceny. Ve zmíněné místnosti při západním čele sálu se podařilo nalézt fragment pravděpodobně barokní fresky. Zjištění učiněná při výzkumu severního křídla píseckého hradu výraznou měrou dokreslují podobu této klíčové lokality, představují její výrazné zhodnocení a jištění rozměrného velkého sálu nastoluje závažné otázky v širších souvislostech. V roce 1990 pokračoval výzkum hradu v Písku odkrytím fasády pozůstatku jižního křídla hradu. V této nádvorní fasádě byly v rozsahu 5,5 travé zjištěny pozůstatky zaklenutí přízemí arkádového ochozu, konkrétně klenební čela včetně pozůstatků odsekaných cihelných kápí. Odkryta byla dále jedna osekaná klenební konsola a zbytek doposud neznámého okoseného portálu. U dochovaného fragmentu gotického okénka bylo potvrzeno, že šlo o obdélné okosené okénko analogické dochovaným okénkům v západní fasádě západního křídla nad řekou. Dále byl odkrytím poslední odsekané konsoly klenby prvního patra arkádového ochozu dokončen výzkum nádvorní fasády severního křídla. V rámci pokračujícího sledování památkových úprav a s nimi souvisejícího záchranného výzkumu byla v roce 1992 provedena fotogrammetrická dokumentace zjištění učiněných v Z fasádě západního křídla hradu, především pak čtverhranná okénka, jejichž ostění bylo doplňováno. Prohlédnut a zaměřen byl též výkop inženýrských sítí na nádvoří ekonomické školy (vlastní záchrannou akci zde prováděli J. Fröhlich a E. Koppová). Byl zde zachycen průběh severního hradního příkopu. Celé historické nadloží zde zaniklo při snižování terénu při stavbě Palliardiho kasáren v 18. stol, kdy byla odtěžena i část podloží. Z výplně příkopu charakteru přemístěného podloží se podařilo získat jediný novověký střep, část kontreskarpy byla vyzděna bez použití malty. Prvé patro (vzhledem k úrovním ostatního areálu mezipatro) jižního křídla bývalého hradu bylo v roce 1995 upravováno pro potřeby městského úřadu. Po odstranění omítek firmou byl proveden průzkum odkrytých stěn (s výjimkou před příjezdem zaomítnuté západní zdi). V celé délce dochovaného torza byl zjištěn průběh vnějšího líce jižní zdi jižního křídla bez architektonických detailů. Všechny patrné otvory byly poststředověkého stáří, v líci se vyskytl kámen s kamenickou značkou. Ve východní stěně byla konstatována velmi závažná situace. Dochoval se zde fragment kvádrového (kamenické značky, důlky pro krepnu) líce neznámého gotického objektu (sakristie kaple?), k němuž bylo následně připojeno mladší historické zdivo (Huertova přestavba ze 17. stol.?). Při dokončení průzkumu upravovaných prostor jižního křídla byla dokumentována místnost v severní (nádvorní) části vedle tzv. lapidaria. Její západní stěna téměř v celé délce je gotická, poškozená dvěma mladšími průrazy a komínem. Lokálně se dochovala gotická pekovaná interiérová omítka. Horní úroveň stěny je nápadně rovná, může se jednat buď o ústupek pro uložení stropu, nebo příčná zeď v patře nepokračovala. Při nádvorní stěně jsou patrny poruchy. Dnešní nádvorní stěna je přizděna na spáru a její líc je cihlový. Východní stěna nebyla pro výzkum přístupná (nová omítka), dle sdělení pracovníků stavby je v plném rozsahu cihlová. V rámci stavebních úprav v roce 1998 byly otlučeny omítky jižní a východní fasády dnešního jižního křídla hradního areálu. Západní část jižní fasády byla již v době návštěvy omítnuta. Celá fasáda vykazovala smíšené zdivo s množstvím druhotně použitých architektonických článků (zejména kvádrů), na nichž byly i kamenické značky. Vnější zeď budovy vznikla ve třech novověkých fázích, z nichž západní by patrně mohla být přiřčena Huertově přestavbě. JV nároží je tvořeno odstupněným gotickým opěrákem, kterým bylo ve středověku následně vzepřeno nároží závěru kaple (jeho část zjistil již výzkum E. Koppové v interiéru). Opěrák s armovanou spodní částí předstoupil před líc parkánové hradby, který byl severně od něho překryt plentou vyskládanou z druhotně užitých gotických kvádrů. |
pozitivní 22-41-08
49.30885 : 14.146747
konstrukční prvek –konstrukce kamenná klenba hradba parkánová hradba