Persistentní odkaz: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9157102A
Citujte jako: AMČR: Záznam C-9157102A [cit. 2024-11-24]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9157102A.
C-9157102AKřivoklát (Rakovník) Durdík, Tomáš
Poslední změna: 2024-07-19
Popis akce:
Hlavní typ:plošný odkryv
Vedlejší typ:stavebně-historický průzkum
Uložení nálezů:ARÚ Praha, dep. Křivoklát, sine.
Lokalizace/okolnosti:
Státní hrad Křivoklát, horní nádvoří. Podnět: stavba.
Poznámka:1990: Především byly vyhloubeny dvě sondy v severním parkánu horního hradu. Jednou z nich bylo zkoumáno i vyústění odvodňovací štoly ze zaniklé cisterny v nádvoří (viz BZO 1989), která zavedla příčinu k fámám o velkém zlatém pokladu v ČSTV a denním tisku. Ve skutečnosti šlo o 5 m dlouhou odvodňovací štolu z doby okolo poloviny 13. století, která přecházela v trativod do svahu, mající formu z kamene vyskládaného kanálku. Celá situace byla těsně po svém zřízení zasypána a až do výzkumu nedotčena. V sondě byly dále zachyceny základy raně gotické záchodové věže, přistavěné k líci hlavní hradby. Tato věž byla zbořena při výstavbě parkánu za Václava IV. K nové parkánové zdi byl nejspíše v pozdní gotice přistavěn mohutný pilíř. V obou sondách byly zachyceny štítarské vrstvy, převážně splachové a složitější stratigrafie zachycující vývoj parkánového tělesa s absolutně datovanými požárovými horizonty. Dvě sondy v prostoru nádvoří horního hradu zachytily stratigrafické poměry v této části hradu, korunu zaniklé příčné dělící zdi a pozůstatek jednoho pilíře jižního ramene zaniklého raně gotického arkádového ochozu, stejně jako pozůstatky novověkého peronu a dvě fáze pilíře pozdně gotické pavlače. Sondou v severním ukončení západního parkánu dolního hradu byla zastižena nad korunou ubourané raně gotické hlavní hradby složitější stratigrafická situace ukazující, že dnešní konstrukce jsou až pozdně gotické a mladší. Sondou při nároží bollwerku, která zachytila pouze líce zbavené jádro zdiva nároží, byl dokončen výzkum manského domu. Sonda pod Zlatou baštou ukázala, že i zde za Václava IV. vznikla rozměrná budova, jejíž základy byly sledovány i další sondou v interiéru bašty. Po požáru hradu 18. 3. 1422 byla zkrácena a částečně opravena. Zanikla pak nejspíše až při pozdně gotické přestavbě. 1991: Systémem osmi sond byla prozkoumána podstatná část plochy horního nádvoří. Toto bylo ve 13. století předěleno příčnou zdí na dvě části, přičemž spodní na všech čtyřech stranách obíhal výstavný klenutý arkádový ochoz. Zjištěny byly základy pěti pilířů a v jednom případě i zbytek nadzemní části osmibokého pilíře z tesaného pískovce. Mezi nalezenými archeologickými články vyniká fragment nejspíše okenního sloupku z růžového mramoru. Sledována byla i složitější stratigrafie ve spodní části nádvoří s vrstvami před výstavbou a z doby života arkádového ochozu. Ten zanikl při vladislavské přestavbě hradu, kdy byl systém horizontálních komunikací horního hradu zcela radikálně vyřešen. Z mladších zásahů a konstrukcí byly zjištěny především základy zaniklého barokního schodiště a prampouchu, stejně jako četné zásahy z doby regotizace horního hradu. Mírně rozšířena byla i sonda pod Zlatou baštou, v níž se ukázalo, že k čelu zaniklé budovy, která zde byla zjištěna, bylo v další fázi či mikrofázi přistavěno masivní zdivo, které by mohlo nejspíše příslušet dosud neznámé věži. Mimo hlavní sezónu byl sledován výkop rýhy pro hromosvod v dolním nádvoří, který vzhledem ke své malé hloubce (20-40cm) nepřinesl prakticky žádná nová zjištění. Hrad Křivoklát je stále modelovou lokalitou pro přínosnost dobré spolupráce mezi památkáři a archeologickým pracovištěm při památkových úpravách objektu. Prakticky zde nedochází k úniku informací a hrad dnes náleží k nejdetailněji poznaným českým feudálním sídlům. Výsledky výzkumu v roce 1991 svým významem přesahují rámec Čech. Z metodického hlediska nutno podotknout, že k jejich zjištění došlo během 19. sezóny výzkumu a potvrdila se tak skutečnost, že u komplikovaných středověkých lokalit omezená krátkodobá (např. několik sezón) sondáž mnoho nevyřeší.
Dokumentační jednotka C-9157102A-D01 –  celek akce
  pozitivní PIAN P-1232-010025 –  polygon (přesnost:  odchylka jednotky metrů )
  12-32-04
 50.03784 : 13.8720255
Komponenta C-9157102A-K001 –  starší doba bronzová – hradiště  (obývání)
Nálezy:
  • vrstva/souvrství (x)
  • zlomek keramiky – keramika
Komponenta C-9157102A-K002 –  vrcholný–pozdní středověk – hrad  (obýváníboj)
Nálezy:
  • žlab (1)
  • konstrukční prvek – konstrukce zděná
  • vrstva/souvrství (x)
  • zlomek keramiky – keramika
  • architektonický článek – kámen stavební (x)
Komponenta C-9157102A-K003 –  novověk – hrad  (obýváníboj)
Nálezy:
  • konstrukční prvek – konstrukce zděná
  • vrstva/souvrství (x)
Externí zdroje: