Citujte jako: Archeologický informační systém České republiky: Záznam C-9108356A [cit. 2025-12-17]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9108356A
C-9108356AHrubá Skála (Semily ) Prostředník, Jan
Poslední změna: 2024-07-18
| Hlavní typ: | |
|---|---|
| Lokalizace/okolnosti: | Hrad Hrubá Skála, jižní skalní blok, nadmořská výška 365 m. Podnět: statické zajištění propadlé klenby na jižním skalním bloku (č.rejst. 40170/6-2549). |
| Poznámka: | Záchranný archeologický výzkum, který proběhl na jižním skalním bloku hradu Hrubá Skála, se zaměřil na prostor, jenž byl po zimě 2005 staticky narušen propadnutím povrchu. V řezu jámy se objevil prostor sklenutý valenou klenbou. Při slanění do tohoto prostoru bylo konstatováno, že jde o dvouúrovňové překlenutí skalního komínu, které je navíc podpořeno rozpěrnou zdí z lomového kamene. Valená klenba měla čela zazděná do ve skále vytesaného lože a byla z nevysvětlitelného důvodu ukončena 1 m před skálou, ve které byl vytesán lahvovitý objekt 1/06. Pro interpretaci těchto specifických stavebních úprav a zároveň jejich datování máme dostatek konkrétních písemných záznamů. Zkoumaná lokalita evidentně přímo koresponduje s lokalitou, kterou A. Sedláček nazývá „bývalým vězením“ (Sedláček 1932, 47). Za jižním křídlem zámku se údajně ještě na začátku 19. stol. nacházelo „vězení“ – místnost džbánovitého tvaru vytesaná ve skále, hluboká asi 10 m a široká u dna 5 m, v ústí 1 m. Objekt byl též nazýván „Peklo“. Rozsedlinám pod tímto objektem se říkalo „pod Peklem“. V roce 1821 došlo ke změně vlastníka Hrubé Skály. Noví majitelé zámku pánové z Aehrenthalu zde provedli řadu romantických úprav. V rámci parkových úprav před jižním zámeckým traktem nechali v roce 1825 „vězení“ překlenout a zasypat zeminou. A. Sedláček lokalizoval džbánovitý prostor ve skále do středu jižního skalního bloku. Vzhledem k tomu, že Hrubou Skálu navštívil více než půlstoletí poté, co došlo k parkovým úpravám na jižním skalním bloku, nemusela být, a jak se také při našem výzkumu ukázalo ani nebyla jeho lokalizace přesná. Nálezová situace, zkoumaná v sondách 1 a 1A, prokázala antropogenní aktivity související téměř výhradně s terénními a stavebními úpravami z počátku 19. stol., přestože uloženiny obsahovaly nálezy z celého období existence hradu. Pro terénní úpravy byl zřejmě použit materiál ze spáleniště západního předhradí, které vyhořelo v roce 1804. Tím byl překryt nejenom skalní povrch, ale byl jím zasypán i lahvovitý nebo džbánovitý objekt (1/06) vytesaný do pískovce. Jde nejspíše o Sedláčkem uváděné „Peklo“, přestože jím uváděná hloubka 10 m byla dle našeho nálezu 8,5 m (objem lze odhadnout na cca 80 000 litrů). Tyto tzv. džbánovité nebo lahvovité objekty jsou nalézány na hradech zejména na pískovcovém skalním podloží - například na Valečově (okr. Mladá Boleslav), na Frýdštejnu (okr. Jablonec nad Nisou) nebo na Valdštejnu (okr. Semily, Hartman – Prostředník 2004). Ovšem nikoliv výhradně – objekty tohoto typu se nalezly například na hradu Nístějce (k.ú. Vysoké nad Jizerou, okr. Semily), jehož podloží tvoří krystalické horniny. Tyto objekty byly často pokládány za "vězení" (např. Sedláček 1923, 182). Později se dočkaly poněkud prozaičtějšího vysvětlení – některými badateli jsou interpretovány jako cisterny (např. Chotěbor 1980, 255; Plaček 1981, 205). F. Gabriel a J. Smetana upozornili na značnou propustnost materiálu, ve kterém byly objekty vytesány, proto označili tyto objekty jako zásobárny – obilnice (Gabriel – Smetana 1986, 149; Gabriel – Knop 1990). Mezi oblíbená témata s tajemným podtextem patří také tajné chodby. Při záchranném archeologickém výzkumu a stavebně historickém průzkumu na jižním skalním bloku Hrubé Skály v roce 2006 se autoři ani tomuto tématu nevyhnuli. Došlo zde totiž k objevu zvláštního skalního komínu, který byl překlenut valenou klenbou a jeho báze ústila při patě skalního bloku hradu v údolí nad vsí Doubravice. Ze strategického hlediska šlo o výtečné umístění, neboť skalní puklina ústila v prostoru, který rozhodně nesloužil pro obléhání hradu. Vertikální komín, přestože nenese průkazné stopy po nějaké konstrukci, mohl přesto sloužit jako příležitostná úniková cesta z hradu. Záchranný archeologický výzkum představuje vůbec první záchrannou akci, která na hradě Hrubá Skála za dobu jeho existence proběhla. |
pozitivní PIAN P-0334-010025 – polygon (přesnost: odchylka jednotky metrů ) 03-34-04 Komponenta C-9108356A-K001 – vrcholný středověk – hrad (obývání , intruze ) Nálezy: Komponenta C-9108356A-K002 – pozdní středověk – hrad (obývání , intruze ) Nálezy: Komponenta C-9108356A-K003 – přechod pozdní středověk/novověk – hrad (obývání , intruze ) Nálezy: Komponenta C-9108356A-K004 – novověk – zámek/zámeček/vila (obývání ) Nálezy:
50.544807 : 15.194423
Zlomky keramiky v sekundárním uložení - druhotný zásyp v rámci terénních úprav kolem roku 1825.
zlomek keramiky –keramika (x)
Artefakty a ekofakty v sekundárním uložení - druhotný zásyp v rámci terénních úprav kolem roku 1825.
zlomek keramiky –keramika (xx)zlomek mazanice –mazanice (x)zlomek kosti –kost zvířecí (xx)struska –železo hřeb/hřebík/nýt –železo (x; hřeby)
Artefakty a ekofakty v sekundárním uložení - druhotný zásyp v rámci terénních úprav kolem roku 1825.
zlomek keramiky –keramika (xx; kuchyňská)zlomek kosti –kost zvířecí (xx)amorfní zlomek/předmět –sklo (xx; ploché i duté)kachel –keramika střešní krytina –kámen stavební (x; břidlice)
Artefakty a ekofakty v sekundárním uložení - druhotný zásyp v rámci terénních úprav kolem roku 1825.
zlomek keramiky –keramika (x)