Citujte jako: Archeologický informa?ní systém ?eské republiky: Záznam C-9108356A [cit. 2025-04-22]. Archeologická mapa ?eské republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9108356A
C-9108356AHrubá Skála (Semily ) Prost?edník, Jan
Poslední zm?na: 2024-07-18
| Hlavní typ: | |
|---|---|
| Lokalizace/okolnosti: | Hrad Hrubá Skála, ji?ní skalní blok, nadmo?ská vý?ka 365 m. Podn?t: statické zaji?t?ní propadlé klenby na ji?ním skalním bloku (?.rejst. 40170/6-2549). |
| Poznámka: | Záchranný archeologický výzkum, který prob?hl na ji?ním skalním bloku hradu Hrubá Skála, se zam??il na prostor, jen? byl po zim? 2005 staticky naru?en propadnutím povrchu. V ?ezu jámy se objevil prostor sklenutý valenou klenbou. P?i slan?ní do tohoto prostoru bylo konstatováno, ?e jde o dvouúrov?ové p?eklenutí skalního komínu, které je navíc podpo?eno rozp?rnou zdí z lomového kamene. Valená klenba m?la ?ela zazd?ná do ve skále vytesaného lo?e a byla z nevysv?tlitelného d?vodu ukon?ena 1 m p?ed skálou, ve které byl vytesán lahvovitý objekt 1/06. Pro interpretaci t?chto specifických stavebních úprav a zárove? jejich datování máme dostatek konkrétních písemných záznam?. Zkoumaná lokalita evidentn? p?ímo koresponduje s lokalitou, kterou A. Sedlá?ek nazývá ?bývalým v?zením? (Sedlá?ek 1932, 47). Za ji?ním k?ídlem zámku se údajn? je?t? na za?átku 19. stol. nacházelo ?v?zení? ? místnost d?bánovitého tvaru vytesaná ve skále, hluboká asi 10 m a ?iroká u dna 5 m, v ústí 1 m. Objekt byl té? nazýván ?Peklo?. Rozsedlinám pod tímto objektem se ?íkalo ?pod Peklem?. V roce 1821 do?lo ke zm?n? vlastníka Hrubé Skály. Noví majitelé zámku pánové z Aehrenthalu zde provedli ?adu romantických úprav. V rámci parkových úprav p?ed ji?ním zámeckým traktem nechali v roce 1825 ?v?zení? p?eklenout a zasypat zeminou. A. Sedlá?ek lokalizoval d?bánovitý prostor ve skále do st?edu ji?ního skalního bloku. Vzhledem k tomu, ?e Hrubou Skálu nav?tívil více ne? p?lstoletí poté, co do?lo k parkovým úpravám na ji?ním skalním bloku, nemusela být, a jak se také p?i na?em výzkumu ukázalo ani nebyla jeho lokalizace p?esná. Nálezová situace, zkoumaná v sondách 1 a 1A, prokázala antropogenní aktivity související tém?? výhradn? s terénními a stavebními úpravami z po?átku 19. stol., p?esto?e ulo?eniny obsahovaly nálezy z celého období existence hradu. Pro terénní úpravy byl z?ejm? pou?it materiál ze spáleni?t? západního p?edhradí, které vyho?elo v roce 1804. Tím byl p?ekryt nejenom skalní povrch, ale byl jím zasypán i lahvovitý nebo d?bánovitý objekt (1/06) vytesaný do pískovce. Jde nejspí?e o Sedlá?kem uvád?né ?Peklo?, p?esto?e jím uvád?ná hloubka 10 m byla dle na?eho nálezu 8,5 m (objem lze odhadnout na cca 80 000 litr?). Tyto tzv. d?bánovité nebo lahvovité objekty jsou nalézány na hradech zejména na pískovcovém skalním podlo?í - nap?íklad na Vale?ov? (okr. Mladá Boleslav), na Frýd?tejnu (okr. Jablonec nad Nisou) nebo na Vald?tejnu (okr. Semily, Hartman ? Prost?edník 2004). Ov?em nikoliv výhradn? ? objekty tohoto typu se nalezly nap?íklad na hradu Níst?jce (k.ú. Vysoké nad Jizerou, okr. Semily), jeho? podlo?í tvo?í krystalické horniny. Tyto objekty byly ?asto pokládány za "v?zení" (nap?. Sedlá?ek 1923, 182). Pozd?ji se do?kaly pon?kud prozai?t?j?ího vysv?tlení ? n?kterými badateli jsou interpretovány jako cisterny (nap?. Chot?bor 1980, 255; Pla?ek 1981, 205). F. Gabriel a J. Smetana upozornili na zna?nou propustnost materiálu, ve kterém byly objekty vytesány, proto ozna?ili tyto objekty jako zásobárny ? obilnice (Gabriel ? Smetana 1986, 149; Gabriel ? Knop 1990). Mezi oblíbená témata s tajemným podtextem pat?í také tajné chodby. P?i záchranném archeologickém výzkumu a stavebn? historickém pr?zkumu na ji?ním skalním bloku Hrubé Skály v roce 2006 se auto?i ani tomuto tématu nevyhnuli. Do?lo zde toti? k objevu zvlá?tního skalního komínu, který byl p?eklenut valenou klenbou a jeho báze ústila p?i pat? skalního bloku hradu v údolí nad vsí Doubravice. Ze strategického hlediska ?lo o výte?né umíst?ní, nebo? skalní puklina ústila v prostoru, který rozhodn? neslou?il pro obléhání hradu. Vertikální komín, p?esto?e nenese pr?kazné stopy po n?jaké konstrukci, mohl p?esto slou?it jako p?íle?itostná úniková cesta z hradu. Záchranný archeologický výzkum p?edstavuje v?bec první záchrannou akci, která na hrad? Hrubá Skála za dobu jeho existence prob?hla. |
pozitivní PIAN P-0334-010025 ? polygon (p?esnost: odchylka jednotky metr? ) 03-34-04 Komponenta C-9108356A-K001 ? vrcholný st?edov?k ? hrad (obývání , intruze ) Nálezy: Komponenta C-9108356A-K002 ? pozdní st?edov?k ? hrad (obývání , intruze ) Nálezy: Komponenta C-9108356A-K003 ? p?echod pozdní st?edov?k/novov?k ? hrad (obývání , intruze ) Nálezy: Komponenta C-9108356A-K004 ? novov?k ? zámek/záme?ek/vila (obývání ) Nálezy:
50.544807 : 15.194423
Zlomky keramiky v sekundárním ulo?ení - druhotný zásyp v rámci terénních úprav kolem roku 1825.
zlomek keramiky ?keramika (x)
Artefakty a ekofakty v sekundárním ulo?ení - druhotný zásyp v rámci terénních úprav kolem roku 1825.
zlomek keramiky ?keramika (xx)zlomek mazanice ?mazanice (x)zlomek kosti ?kost zví?ecí (xx)struska ??elezo h?eb/h?ebík/nýt ??elezo (x; h?eby)
Artefakty a ekofakty v sekundárním ulo?ení - druhotný zásyp v rámci terénních úprav kolem roku 1825.
zlomek keramiky ?keramika (xx; kuchy?ská)zlomek kosti ?kost zví?ecí (xx)amorfní zlomek/p?edm?t ?sklo (xx; ploché i duté)kachel ?keramika st?e?ní krytina ?kámen stavební (x; b?idlice)
Artefakty a ekofakty v sekundárním ulo?ení - druhotný zásyp v rámci terénních úprav kolem roku 1825.
zlomek keramiky ?keramika (x)
