Citujte jako: Archeologický informa?ní systém ?eské republiky: Záznam C-9126924A [cit. 2025-04-22]. Archeologická mapa ?eské republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9126924A
C-9126924AKutná Hora (Kutná Hora ) Zápotocký, Milan
Poslední zm?na: 2024-07-19
| Hlavní typ: | |
|---|---|
| Ostatní vedoucí: | |
| U?ivatelské ozna?ení: | ARÚ Praha 3474/1995 |
| Ulo?ení nález?: | ARÚ Praha, Bylany. |
| Lokalizace/okolnosti: | Dänemark. Skalní ostro?na na Z stran? údolí Vrchlice, S nad Mlýnem Dänemark, pp?. 4377. Podn?t: odborný zám?r. |
| Poznámka: | 1980-89: Nálezová zpráva je rozd?lena do jednotlivých svazk?: sv. ?. 1-10 foto-terén, C-TX-199104335-4344; sv. ?. 11-20 plány-terén, C-TX-199203990-3999; sv. ?. 21 základní plán a nivelace 1980-89, základní profil V-Z, S-J, C-TX-199503474; sv. ?. 22 text-terén a seznam nález? za léta 1980-1981, C-TX-199407141; sv. ?. 23 text-terén a seznam nález? za léta 1982-1983, C-TX-199504932; sv. ?. 24 text-terén a seznam nález? za léta 1984-1985, C-TX-199605098; sv. ?. 25 text-terén a seznam nález? za léta 1986-1987, C-TX-199908194; sv. ?. 26 text-terén a seznam nález? za léta 1988-1989, C-TX-200009295; sv. ?. 27 posudky za r. 1980-1989: Bílek J., Bá?skohistorický p?ehled ji?ní ?ásti Kutnohorského revíru. Budd P., A metallographic investigation of Neolithic and Eneolithic copper-based artefacts from Czechoslovakia. (Metalografická analýza m?d?né sekerky z obj. 34). ?ulíková V., Archeobotanické rozbory rostlinných zbytk? z Dänemarku, okr. Kutná Hora. Hoffman V., Hoffmanová A., Petrografické ur?ení souboru "Brou?ená industrie" a "Kameny" z lokality Dänemark, okr. Kutná Hora. Majer A., Fosfátová analýza na Dänemarku, okr. Kutná Hora. Smolíková L., P?dn?-mikromorfologický výzkum. Quitta H., Rozbory vzork? uhlík? v berlínské laborato?i. Datování C14. C-TX-199501634; sv. ?. 28 kreslené tabulky nález?, C-TX-200108487; sv. ?. 29 fotodokumentace-nálezy: Tab. 160-162 In: Zápotocká - Zápotocký 2008: Kutná Hora-Dänemark. Hradi?t? ?ivná?ské kultury. Památky archeologické - Supplementum 18. ARÚ Praha. sv. ?. 30 seznam NZ, objekt?, k?lových jamek, brou?ené industrie, zpracování BI a ?I, C-TX-200109450. sv. ?. 31 Zví?ecí kosti: Kyselý, R.: kapitola 7, s. 341-415. Památky archeologické - Supplementum 18. ARÚ Praha. 1980: Vedena zji??ovací sonda od S okraje akropole p?es p?edhradní ?íji a? na plochu náhorní roviny. Zji?t?ná situace ukázala na neobvykle mohutnou fortifikaci lokality. 1981: Zachyceno pokra?ování palisády a vnit?ního a st?edního p?íkopu. 1982: Zachyceno pokra?ování st?edního p?íkopu a palisády. Zji?t?na dvojice k?lových chat, jedna zachycena celá, druhá ?áste?n?. Podrobn?j?í popis výzkumné sezóny viz. C-TX-198602929. 1983: Kompletn? prozkoumáno Z rameno vn?j?ího p?íkopu. P?i za?i??ování vnit?ní strany p?íkopu objevena nepo?kozená sekera z páskového pazourku, importovaná z oblasti polských Krzemionek. Podrobn?j?í popis výzkumné sezóny viz. C-TX-198602929. 1984: 1) Odkryta kruhovitá sila, vytesaná do skály. Z jejich obsahu rekonstruovány desítky nádob a zlomk?, v?etn? zásobnic kultury ?ivná?ské. Dále zji?t?n velký po?et k?lových jam a jamek, v?t?inou vylámaných do skalního podlo?í. 2) Sektory E 0-2, F 0-2 byly cele prozkoumány, s výjimkou dvou objekt?. Podle posudku dr. J. Bílka z kutnohorského Geofondu je interpretace, ?e jde o d?lní objekty, nemo?ná. 3) Sledován dal?í pr?b?h palisády, zkoumané v minulých letech. 4) Z 26 objekt?, 70 k?lových jam a z nadlo?ních vrstev získán po?etný materiál ? keramika, kosti, ?típaná a brou?ená industrie, mazanice a vzorky k plavení. Prvn? objevena m?? - m?d?ná spirála. Na lokalit? zji?t?no st?edov?ké vodní dílo, pravd?podobn? náhon. 1985: 1) Pokra?ováno v odkryvu p?i JZ náro?í akropole. Objekt 34 bude mít z?ejm? obdélníkový tvar a je vyhlouben do skály. Nalezena m?d?ná sekera. Objekt 37 se ukázal jako obdélníková prohlube? vytesaná do skály, s tém?? kolmými st?nami, západní st?na zp?ístupn?na schodovými stupni. Zvrstvení výpln? tohoto objektu ukazuje na jeho prav?ké stá?í (stejné záv?ry doc. dr. L. Smolíková po p?dn?-mikromorfologickém rozboru vzork? jednotlivých vrstev). P?edb??n? je objekt interpretován jako zahloubená sklepní ?ást nadzemní stavby. 2) Skrývkou sektor? E-G 6 vznikla sonda, vycházející ze západního okraje akropole a? na úpatí, kde je p?edpokládán vnit?ní p?íkop. Sonda potvrdila pr?b?h obranných staveb podle p?edpoklad?. Zachyceno pokra?ování palisády, která je v t?chto místech p?eru?ena tak, ?e oba konce se paraleln? p?ekrývají a vytvá?ejí tak branku. Na úpatí svahu pod palisádou p?e?at sondou vnit?ní p?íkop, který byl vypln?n sutí bez hlinité slo?ky a voln? navr?enými kameny. Vn?j?í st?nu p?íkopu poru?il jámový st?edov?ký objekt (snad pokusná d?lní ?achtice). Na plo?e p?ed p?íkopem nalezeny voln? rozptýlené kameny a kruhovitá skvrna mazanice. 3) Dokon?en výzkum severní a SZ ?ásti p?edhradí. Terén kryla pís?itá podlo?ní hlína, st?ídající se s pásy skály, ji?n?ji vrstva spra?e. V té zji?t?na kra mazanice s kameny, p?ekrývající ústí 2 jam ? sil. Severn? zachyceny polozemnice. Konstrukce stavby sestávala z rohových k?l? a k?lových jamek. Uvnit? chaty zbytky spra?ovitého výmazu podlahy, ?ada k?l? a kamenné základy pece. Profily bezpe?n? prokazují, ?e obytné stavby jsou stratigraficky star?í ne? vn?j?í a st?ední p?íkop. Nevelký nálezový materiál je výhradn? ?ivná?ský. 4) Vym??ena sonda p?es val na východním spo?inku pod akropolí. Na východním okraji se táhne nízký val. Byl p?edpoklad, ?e se poda?í zjistit konstrukci zdej?ích eneolitických val?, jejich? existence je p?edpokládána podél v?ech 3 p?íkop?. Ukázalo se, ?e t?leso valu je slo?eno z voln? navr?ených kamen? a balvan?. Keramika z hlinitých kapes (k?lových jam?) je výhradn? ?ivná?ská. 1986: za hlavní výsledky této sezóny mo?no ozna?it: 1) prozkoumání dal?í plochy akropole (celého JZ náro?í a ?ásti st?ední plochy), ov??ení rázu zástavby. 2) odkrytí dvou úsek? hradby ohrazující akropoli na její ji?ní a východní stran?, zji?t?ní její konstrukce (velké balvany v pravidelných odstupech, dopln?ní kamennou sutí a hlínou z kulturní vrstvy) a datování do mlad?ího úseku ?ivná?ského osídlení. Stejn? jako v p?edchozích sezónách na akropoli získán i nyní po?etný nálezový materiál, zvlá?t? ze sil a zahloubených chat. 1987: Nejd?le?it?j?í výsledky této sezóny: 1) Dokon?ení výzkumu akropole a potvrzení, ?e 3 velké objekty pat?í k mlad?í fázi ?ivná?ského osídlení. 2) Bezpe?né datování i vnit?ního p?íkopu do období keramiky ?ivná?ské (dosud p?ímo byly datovány jen st?ední a vn?j?í p?íkop). 3) Odkryv brány v první palisád? a vy?e?ení jejího pom?ru k p?íkopu. 4) Objev dal?í palisády, ohrani?ující pravd?podobn? okrsek se t?emi velkými objekty. 5) Potvrzení, ?e v p?ípad? hlubokých okrouhlých objekt? jde skute?n? o sila. Proplavili výpl? sev. poloviny sila 103. Drobných p?edm?t? bylo nalezeno nepatrn?, ale zato obrovské mno?ství obilek (kol. 30 g). Celkov? bylo ozna?eno 27 objekt? (?. 93-119) a 113 k?lových jamek (251-363). Z nich i dal?ích objekt? získali velké mno?ství nález?. 1988: Celkem bylo odkryto a prozkoumáno 250 m2. 1) Nejprve byl dokon?en výzkum obj. 20. Ú?el tohoto objektu, vzhledem k jeho výplni, z?stává nejasný. Tvarem, hloubkou i polohou by nejspí?e mohlo jít o cisternu, ov?em v objektu nebyly zachyceny ?ádné vrstvy (jen na dn? slabá jílová vrstvi?ka, podobná jako ve velkých objektech 34, 37 a 83), ale výpl? tvo?ily jen velké, ?áste?n? rozpadlé kameny. Celek tvo?í dojem, jakoby objekt byl namáhav? vyhlouben v ?isté skále a zanedlouho poté ?erstv? vylámaným kamenem op?t zasypán. Krom? malého mno?ství eneolitických st?ep? byl v hloubce 280 - 300 cm jeden novov?ký polévaný st?ep. 2) Na ji?ním svahu hradi?t? jsme otev?eli sondu v sektorech DO, D-1 a D-2, 2.5 m ?irokou a 15 m dlouhou. Cht?li jsme si ov??it, zda na svahu nebyly chaty ?i jiná zástavba, event. zda sem nepokra?ovala palisáda. Sonda byla bez objekt?. 3) Na východním svahu byla otev?ena sonda ?iroká 4 m, procházející sektory A5-6, Z5-6 (délka 10 m). Získali jsme tak úplný p?í?ný profil jdoucí od sektoru H na západním svahu p?es akropoli a? na úpatí východního svahu v sektoru Z. Touto sondou bylo zji?t?no opevn?ní východního okraje akropole (hlinitokamenitý val se skládanými velkými balvany na vn?j?í stran?) a patrn? pom?rn? vysokou kamennou hradbou, dnes z?ícenou nebo zám?rn? shozenou na svah (mocnost kamen? v horní ?ásti svahu a? 1 m). V sektoru A5 a A6 p?ekrývala hradba star?í pec ?. 130, vytesanou z vn?j?í strany do skály na okraji hradi?t?. Vnit?ní palisáda 105 vyústila do v?t?ího kruhového objektu 133. 4) Východní okraj akropole ? sektory A6-A12, Z8-Z10. V sektoru A6 byl prozkoumán ji?ní metrový pás jako sou?ást sondy ZA 5-6, na zbývající ?ásti dokon?eny obj. 83, 84 a nov? zkoumán obj. 120 ? v?t?í nevýrazná deprese. Východní okraj tvo?í kamenitý val, ji? nezkoumaný, podobn? jako v sektoru A7. Do n?ho zasahoval je?t? obj. 120, 84 a dále 86. Do skalnatého povrchu byly zahloubeny dal?í obj. 121 a 129 s tmavou kulturní výplní a obj. 132 s hn?dou výplní, ale také s ?ivná?skými nálezy. Po skrytí povrchu jsme v severní ?ásti podle ?erné výpln? ozna?ili je?t? obj. 122, po vybrání jen zcela nevýrazná deprese. V sektoru A8 byl prozkoumán jeden zcela zahloubený obj. 123 a dva objekty ? pece ?i sila ? letos nejbohat?í. Obj. 124 ? byl pravidelného ?estiúhelníkovitého tvaru, vysekán do hloubky cca 50 cm, s plochým dnem. Zachycena rozpadlá horní mazanicová vrstva, ?erná výpl? a spodní mazanicová vrstva. S nejv?t?í pravd?podobností ?lo o kopulovitou pec ? ale otvor nezji?t?n a nejasný byl i p?ístup k peci. St?ny jsou toti? kolmé a? podebrané. Podobné vrstvení i tvar m?l i obj. 125, byl jen hlub?í a ?áste?n? p?ekryt valem. Z obou objekt? jsme vyzvedli vzorky hlíny na plavení. Obj. 125 zasahoval i do sektor? Z8, Z9 a A9. V sektoru A9 byla situace slo?it?j?í. V ji?ní polovin? jsme prozkoumali obj. 131 a ?adu k?lových jamenk 367-371, které zde vytvá?ely tém?? pravý úhel. Ve st?edu sektoru m?lké ohni?t? 126 bylo na povrchu spojeno s rozsáhlou kulturní vrstvou, p?ekrývající v tém?? ?ty?metrovém pásu rozhraní sektor? A9 a A10. V sektoru A9 po jejím odkrytí (nechali jsme stát kontrolní profil) se rýsovala ?ada dal?ích k?lových jamek 388-390, zbytek objektu ? patrn? sila 115 a ve východní ?ásti mírn? zahloubený obj. 127. Není vylou?eno, ?e k?lové jamky, ohni?t? a pec jsou poz?statkem chaty, ale její p?dorys není jednozna?ný. Obloukem od JV k SV byl zachycen pr?b?h palisády 16 v sektorech Z9, A9 a hlavn? v sektoru A10. K?lové jamky v této ?ásti palisády jsou mimo?ádn? mohutné, hluboké a z vnit?ní strany zpevn?né velkými deskami kolmo postavených kamen?. Zdá se, ?e palisáda na východní stran? byla postavena t?sn? p?i vnit?ní stran? valu, jak ukazuje sonda v sektoru Z9. Ji?n? od palisády za?íná ji? svah k vnit?nímu p?íkopu, zpo?átku mírný, na rozhraní sektor? A10 a A11 prudký, vytesaný do skály. Tento svah byl p?ekryt nálezov? bohatou ?ernou kulturní vrstvou. Sektory A11 a A12 jsme zkoumali ru?n? skrývanou 3 m ?irokou sondou. Sonda zachytila pr?b?h vnit?ního p?íkopu, stá?ejícího se k jihu. Situace je zde navíc zkomplikovaná nov?j?ími planýrkami, navá?kami a stavbou st?edov?kého kanálu. P?íkop jsme skryli a? na kamennou dla?bu, ale proto?e zp?sob st?edov?kého poru?ení a jeho rozsah není zcela vyjasn?ný, chceme v p?í?tím roce dokon?it výzkum p?íkopu a? do dna. Severní okraj sondy zachytil t?leso pís?itohlinitého valu mezi p?íkopem ?. 1 a ?. 2, p?ekrývající ?ernou vrstvu bermy. 5) Sonda 5 v lese na východní stran? svahu (3x7 m), umíst?ná mezi sondu 1 a sektory A11-A12, m?la za úkol prozkoumat vrstvení bermy a vztah ke st?edov?kému kanálu. Vrstvy bermy (horní, mezivrstva, spodní) byly zkoumány ve ?tvercích, vzaty vzorky k proplavení. Souvrství bermy p?ekrýval hlinitý val, ten pak, poru?en kanálem sestávajícím ze dvou ?ad lícovaných kamenných zídek, mezi nimi? patrn? polo?en kanál (d?ev?ný?). 6) Dále k JV jsme sondu 6 (2x4 m) navázali na sondu 3, zkoumanou v roce 1985. Odkryli jsme v ní 2 p?íkopová zahloubení soub??n? vedle sebe, jedno s atypickou výplní, druhé ? zachycené jen v rohu sondy ? s kamenným závalem. V p?í?tím roce bude sonda prodlou?ena sm?rem k západu. Záv?r: V této sezón? jsme pln? splnili plánované úkoly: 1) byla zalo?ena a dokon?ena sonda na východním svahu akropole, která dokázala existenci valu, mechanismus jeho z?ízení, ukon?ení vnit?ní palisády, absenci palisády obvodové i absenci bohat?ích kulturních splach?. Prudkost svahu vylu?uje existenci zástavby, jaká byla pozorována na jiných ?ivná?ských sídli?tích. 2) Skryt a dokon?en odkryv sektorové ?ady A5-A12 na východním okraji hradi?t?, jím? bylo prokázáno valové opevn?ní této ?ásti a stopy nadzemní zástavby, sestávající z pecí, ohni??, m?lkých depresí a k?lových jamek, jejich? uspo?ádání v?ak neumo??uje jasn?j?í p?edstavu o p?dorysech jednotlivých dom?. Zji?t?n pr?b?h dal?í palisády ?. 16 se zajímavými stavebními detaily. Sonda p?es poslední 2 sektory A11-A12 podstatn? p?isp?la k vyjasn?ní stratigrafické situace této partie na p?echodu od akropole k plo?e p?edhradí (existence valu mezi 1. a 2. p?íkopem, p?ekrývající star?í souvrství na svahu ? ozna?ovaném jako berma, zapln?ní p?íkopu nejmén? dv?ma planýrkami, vzájemný pom?? st?edov?kého zd?ného kanálu k t?mto planýrkám). 3) Dokon?en výzkum obj. 20 ? cisterny.4) Navíc byly odkryty a dokon?eny 3 zji??ovací sondy, jedna na ji?ním a jedna na východním a jedna na severovýchodním svahu hradi?t?, které pomohly alespo? z?ásti objasnit zp?sob opevn?ní. 1989: V tomto roce bylo nov? odkryto a prozkoumáno jen 35 m2, výzkum jsme dokon?ovali na dal?ích 25 m2. Ru?n? zahozeny v?echny odkryté plochy v lese a na svazích o plo?e asi 125 m2. 1) Sektory A11, A12: Metrový pás p?i východním okraji sektor? byl prozkoumán a? na dno p?íkopu 3 (260 cm hloubka, 5 m ?í?ka). Zachyceno a otev?eno p?vodní vrstvení (sm?ry p?irozeného zásypu i planýrky) i st?edov?ký zásah (vodní dílo). Sondu jsme je?t? prodlou?ili k severu na bermu a val, kde se zopakovala situace ze sond 1 a 5, se dv?ma spálenými vrstvami na berm?. 2) Sektory Z9, Z10: V minulém roce výzkum sondy valem v sektoru Z9 byl ukon?en na vrstv? nepravideln? vrstvených kamen?. Letos jsme tyto kameny vybrali a teprve pod nimi odkryli základ okraje valu provedený ze skládaných lícovaných kamen? na hlinitém podlo?í. Roz?í?ili jsme tuto sondu sm?rem k severu do sektoru Z10, kde byl pr?b?h hradby sledovatelný je?t? v délce 2 m (celkem 3,5 m). Dále byl poru?en patrn? stavbou st?edov?kého vodního díla. 3) Sektor Z8: Otev?eli jsme je?t? dal?í dvoumetrovou sondu, tentokrát p?i ji?ním okraji sektoru Z8. Na povrchu patrné zbytky kamenného valu v?ak byly zna?n? rozru?ené a celý prudký skalnatý svah (vý?kový rozdíl 3 m na 5 metr? délky) byl pokryt jen jednotlivými spadanými kameny a pom?rn? bohatou vrstvou, s nálezy pocházejícími patrn? z hlinitého valu na okraji akropole. 4) Sonda 7 na východním svahu akropole: V lo?ském roce odkrytá sonda 6 ukázala, ?e vedle p?íkopovitého zahloubení s atypickou výplní se v JZ rohu rýsuje dal?í zahloubení. V leto?ním roce jsme tedy otev?eli dal?í sondu 2x1,5 m posunutou sm?rem k západnímu svahu. Odkryli jsme dal?í p?íkopové zahloubení vytesané do skály o délce 3,8 m a hloubce 1,5 m zapln?né p?i dn? velkými kameny (spadlá hradba) a v horní polovin? drobn?j?ími kameny a hlínou (patrn? splach ?i planýrka). Jde s nejv?t?í pravd?podobností o ?ást vnit?ního p?íkopu 3, který dále k JV vyústil do tém?? kolmého svahu akropole. 5) Sonda 8: Na JV spo?inku ostro?ny byla v roce 1985 odkryta sonda 4, orientovaná V-Z, která pro?ízla val na východním okraji této plo?iny pod akropolí. Proto?e celá její plocha o rozm?rech cca 20x15 m byla opevn?na, soudili jsme, ?e zde mohly být vybudovány je?t? n?jaké dal?í stavby. Sonda vedená tentokrát kolmo na sondu 4 v délce 8x1 m v?ak byla sterilní. Je mo?né, ?e val chránil jen p?ístup k akropoli z JV strany, kde nejspí?e (stejn? jako dnes) byl nejbli??í p?ístup k vod? v údolí Vrchlice. Záv?r: poslední plánovaná sezóna systematického výzkumu st?edoeneolitického hradi?t? Dänemarku ? up?esnila na?e poznatky o stratigrafii na plo?e bermy v p?edpolí vnit?ního p?íkopu (vrstvy pocházející pravd?podobn? z destrukce chat 1.stavební fáze) a o pr?b?hu vnit?ního p?íkopu na východní stran? akropole. P?edev?ím v?ak p?inesla prvý bezpe?ný doklad existence opevn?ní obvodu akropole kamennou zdí - nejstar?í bezpe?ný doklad lícované zdi-hradby v ?eském prav?ku. Z technických d?vod? nemohla být provedena sondá? (rýhování) p?i SZ stran? p?edhradí, kde fosfátová analýza p.Majera nazna?ila existenci n?jakých rozm?rn?j?ích objekt? (pokra?ování zástavby na p?edhradí?). |
pozitivní PIAN P-1332-010866 ? polygon (p?esnost: odchylka jednotky metr? ) 13-32-19 Komponenta C-9126924A-K001 ? ?ivná?ská kultura ? hradi?t? (obývání , výroba , boj ) Nálezy: Komponenta C-9126924A-K002 ? ún?tická kultura ? hradi?t? (obývání , jiná aktivita ) Nálezy: Komponenta C-9126924A-K003 ? knovízská kultura ? hradi?t? (obývání , jiná aktivita ) Nálezy: Komponenta C-9126924A-K004 ? ?títarská kultura ? hradi?t? (obývání ) Nálezy: Komponenta C-9126924A-K005 ? pozdní st?edov?k ? sídli?t? (obývání , t??ba , komunikace ) Nálezy: Komponenta C-9126924A-K006 ? novov?k 1 ? sídli?t? (obývání ) Nálezy: Komponenta C-9126924A-K007 ? neolit ? neur?ený areál Nálezy: Komponenta C-9126924A-K008 ? vrcholný?pozdní st?edov?k ? neur?ený areál Nálezy: Komponenta C-9126924A-K009 ? badenská kultura ? hradi?t? (obývání ) Nálezy: Komponenta C-9126924A-K010 ? vrcholný st?edov?k?novov?k ? neur?ený areál Komponenta C-9126924A-K011 ? badenská kultura (bolerázská fáze) ? ojedin?lý nález (jiná aktivita ) Nálezy: Komponenta C-9126924A-K012 ? pozdní st?edov?k ? neur?ený areál Komponenta C-9126924A-K013 ? neolit ? sídli?t? (obývání ) Komponenta C-9126924A-K014 ? st?edov?k ? sídli?t? (obývání ) Komponenta C-9126924A-K015 ? kultura s vypíchanou keramikou ? neur?ený areál
49.929356 : 15.252385
budova/stavba (3; chata)(polo)zemnice (3)jáma (36)jáma k?lová/sloupová (181)jáma zásobní (14)cisterna (1)konstruk?ní prvek ?konstrukce kamenná vrstva/souvrství destruk?ní vrstva/souvrství hradba (1)palisáda (2)p?íkop (2)val ohni?t? (4)pec (3)
zlomek mazanice ?mazanice (x)zlomek kosti ?kost zví?ecí (xx)kamenná industrie ?kámen brou?ený (xx)kamenná industrie ?kámen ?típaný (xx)plastika/so?ka antropomorfní (x)uhlíky/popel (xx)nádoba ?keramika (xx; zlomky)drtidlo/zrnot?rka ?kámen drtidlo/?ernov (xx; drtidlo)sekera ?m?? brousek ?kámen (xx)p?eslen (x)ozdoba ?m?? (spirálka)
(polo)zemnice jáma jáma k?lová/sloupová most brána hradba p?íkop (2)
zlomek keramiky ?keramika (x)zlomek mazanice ?mazanice amorfní zlomek/p?edm?t ?kámen amorfní zlomek/p?edm?t ?m?? vzorek paleobotanický ?rostlinné makrozbytky
(polo)zemnice jáma jáma k?lová/sloupová most brána hradba p?íkop
zlomek keramiky ?keramika (x)zlomek mazanice ?mazanice amorfní zlomek/p?edm?t ?kámen amorfní zlomek/p?edm?t ?m??
(polo)zemnice jáma jáma k?lová/sloupová most brána hradba p?íkop
zlomek mazanice ?mazanice amorfní zlomek/p?edm?t ?kámen amorfní zlomek/p?edm?t ?m??
jáma (4)vrstva/souvrství kanalizace (1)hradba p?íkop místo t??by (1)
zlomek keramiky ?keramika (x)zlomek kosti ?kost zví?ecí amorfní zlomek/p?edm?t ?kámen amorfní zlomek/p?edm?t ?m?? struska p?ezka ??elezo (1)
zlomek keramiky ?keramika (1)
amorfní zlomek/p?edm?t ?kámen
?lab (1)
zlomek keramiky ?keramika
(polo)zemnice jáma jáma k?lová/sloupová most brána hradba p?íkop
zlomek mazanice ?mazanice amorfní zlomek/p?edm?t ?kámen amorfní zlomek/p?edm?t ?m??
jáma
zlomek keramiky ?keramika (x)
