Citujte jako: Archeologický informační systém České republiky: Záznam C-9149692A [cit. 2025-07-16]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9149692A
C-9149692AOrlík nad Vltavou (Písek ) Beneš, Jaromír
Poslední změna: 2024-07-19
| Hlavní typ: | |
|---|---|
| Vedlejší typ: | |
| Uživatelské označení: | ARÚ Praha 176/2000 |
| Uložení nálezů: | Archeos. |
| Lokalizace/okolnosti: | Parkán hradu a zámku Orlík nad Vltavou. Podnět: rekonstrukce historických teras. |
| Poznámka: | Společnost Archeos provedla v březnu až květnu 1998 výzkum terasy zámku Orlík nad Vltavou. Investorem byl majitel zámku Karel Schwarzenberg. Plocha výzkumu se nacházela v prostoru bývalého hradního parkánu. Hlavní odkryv proběhl v nepodsklepeném JV úseku teras. Nálezy zahrnují soubor keramických zlomků od 14. stol. po současnost, železné předměty (hroty šípů, nože, hřeby, stavební železo), uhlíků, dřev a kostí zvířat. Pod vrstvami barokních vyrovnávacích násypů byla objevena renesanční odvodňovací dlažba. Pod ní bylo renesanční souvrství, vznikající od roku 1514 do konce 16. stol., v době obou švamberských přestaveb gotického hradu. Pozdně středověký vývoj byl uzavřen požárovou vrstvou, kterou je možné spojit s katastrofálním požárem hradu roku 1508. Pozoruhodná je nejmladší vrstva vrcholně středověkého vývoje. Podařilo se v ní nalézt zlatý dukát krále Zikmunda Lucemburského, datovaný do 30. let 15. stol. Vrstva obsahovala mimořádné množství zvířecích kostí, dokladující skladbu jídelníčku středověkých obyvatel hradu. Mezi keramickým materiálem se vyskytly hrnce, hluboké mísy, hrubá kuchyňská keramika, ale i tvary hrnců, vycházejí z raně středověkých tradic zboží s kalichovitým okrajem. Archeologickým datováním sledu vrstev v sondě 1/98 se podařilo potvrdit i nové poznatky stavebně historického vývoje hradu a zámku Orlíka. Vrstvy parkánové výplně umožňují alespoň zčásti napomoci datování jednotlivých zdí a přizdívek, které byly v průběhu času v místech parkánu vybudovány. Nejstarší hmotou v prostoru parkánu je hradba JV křídla původního gotického hradu. Parkánová zeď byla vybudována nejpozději kolem poloviny 14. stol. Složitější je z archeologického hlediska posoudit otázku vzniku štítové zdi hradního průčelí, jehož líc východního ukončení tvořil část západní hranice sondy 1/98. V době výstavby štítové zdi zde již bylo na skalním podloží uloženo asi 80 cm mocné souvrství s barevně a texturně obtížně odlišitelnými vrstvami. Vše nasvědčuje tomu, že štítová zeď je nejstarším dokladem hradního dělostřeleckého opevnění v Čechách. Její výstavbu lze se značnou pravděpodobností spojit s činností Mikuláše Plika na hradě k roku 1408. |
pozitivní PIAN P-2223-000124 – bod (přesnost: odchylka jednotky metrů ) 22-23-03 Komponenta C-9149692A-K001 – pozdní středověk (2. pol. 14.-15. stol.) – hrad (obývání , boj ) Nálezy: Komponenta C-9149692A-K002 – novověk 1 – zámek/zámeček/vila (obývání ) Nálezy: Komponenta C-9149692A-K003 – novověk 2 (18.-19. stol.) – zámek/zámeček/vila (obývání ) Nálezy:
49.51177 : 14.16926
konstrukční prvek –konstrukce zděná (2)vrstva/souvrství (18)hradba (1)
zlomek keramiky –keramika (xx)zlomek kosti –kost zvířecí (v některých vrstvách v extremním množství)amorfní zlomek/předmět –sklo (xx)amorfní zlomek/předmět –železo (x)nůž –železo (1)přezka –železo (1)hřeb/hřebík/nýt –železo (x; hřeb)
konstrukční prvek –konstrukce zděná (2)dláždění (1)vrstva/souvrství (2)
zlomek keramiky –keramika (xx)zlomek kosti –kost zvířecí (xx)amorfní zlomek/předmět –železo (1)hřeb/hřebík/nýt –železo (1; hřeb)
konstrukční prvek –konstrukce zděná (2)destrukční vrstva/souvrství (1)
zlomek keramiky –keramika (xx)zlomek kosti –kost (xx)amorfní zlomek/předmět –železo (xx)